21 C 179/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 8. 7. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 13 000 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [anonymizována tři slova]“) odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba] s účinností ode dne 1. 4. 2020 došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] Součástí vyčleněného jmění [anonymizována tři slova], které přešlo na žalobkyni, byla také smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] kterou [anonymizována tři slova] uzavřela s žalovaným dne 10. 6. 2020. Na základě této smlouvy [číslo] zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 30. 11. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Při uzavření smlouvy převzal žalovaný od žalobkyně technická zařízení - Set-top [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] a Set-top [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno], kterou byl povinen vrátit žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy. Vzhledem k tomu, že tak neučinil, vznikl žalobkyni v souladu se smlouvou nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za Set-top box č. [anonymizováno] a 5 000 Kč za Set-top [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] a smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč za nevrácení dvou přístupových karet [číslo] [číslo] Částku 13 000 Kč žalovaný neuhradil ani na základě upomínky žalobkyně. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 13 000 Kč včetně zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že v souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] odštěpením, přičemž [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na [právnická osoba] [právnická osoba], a k fúzi sloučením [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], [IČO], jako zanikající společnosti, a [právnická osoba] [právnická osoba] jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na [právnická osoba] (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně). Mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalovaným byla dne 10. 6. 2020 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] kdy ve smlouvě byla v čl. I. sjednána mimo jiné smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného koncového zařízení; v čl. 4 4. nedílné součásti těchto smluv – Zvláštních podmínek pro službu kombinované televize [anonymizována dvě slova] bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě ukončení smlouvy je účastník povinen technické zařízení vrátit ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení do 10 dnů od ukončení smlouvy, a též byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty (zjištěno ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 10. 6. 2020, všeobecných podmínek). Současně žalovaný v souladu se smlouvou převzal specifikovaná zařízení, set-top [spisová značka] [anonymizována dvě slova], set-top [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno] (zjištěno z formuláře o provedení/převzetí). Žalovaný byl vyzván k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty za jejich včasné nevrácení ve výši 13 000 Kč s tím, že smlouva byla ukončena dne 30. 11. 2020 (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky 13 000 Kč a vrácení technických zařízení ze dne 15. 11. 2021, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 5. Podle ust. § 2048 odst. 1 věta prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva dle § 1746 odst. 2 o. z., jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací, v jejímž rámci žalovaný převzal v protokolech o převzetí specifikovaná koncová zařízení, které byl dle uzavřené smlouvy, resp. zvláštních smluvních podmínek povinen vrátit do 10 dní od ukončení smlouvy. Žalovaný v řízení nijak nesporoval, že smlouva byla ukončena ke dni 30. 11. 2020 a že byl vyzván k vrácení předmětných zařízení, což však do 10 dní neučinil. Žalobkyně má proto nárok na zaplacení sjednaných smluvních pokut za včasné nevrácení koncových zařízení dle čl. I. uzavřené smlouvy ve výši 5 000 Kč za každé zařízení a 1 500 Kč za každou přístupovou kartu, celkem tedy 13 000 Kč, přičemž před podáním žaloby žalovaného k zaplacení této částky marně vyzvala. Žalobkyně tak v řízení prokázala vznik a obsah právního vztahu a skutečnost, že žalovaného vyzvala k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že předmětná zařízení žalobkyni včas vrátil, případně že smluvní pokutu již uhradil, příp. že jsou dány jiné skutečnosti, pro které mu povinnost zaplatit sjednanou smluvní povinnost nevznikla, což však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 300 Kč (ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ust., návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 2. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 252 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, vymezením dlužného období a výší dlužné částky. Jedná se tak ve smyslu ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o návrh podaný na ustáleném vzoru, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické. Jako příklad lze uvést řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 26 C 254/2022, 25 C 96/2022, 25 C 70/2022, 15 C 60/2022, 5 C 58/2022. 8. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.