24 C 138/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 4. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 8 650 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem [územní celek], která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 20. 10. 2020 provedl žalobce odtah motorového vozidla s [registrační značka], jehož provozovatelem byl ke dni odtahu žalovaný, jak je uvedeno v protokolu o odtahu. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti stanoví příslušné nařízení [územní celek] v platném znění, přičemž v tomto případě činí 8 650 Kč, která představuje cenu za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovné ve výši celkem 6 750 Kč (250 Kč za první až třetí den, 400 Kč za čtvrtý až maximálně 180. den a 50 Kč za každý den následující po 180. dni). Žalobce se pokusil o kontakt s žalovaným a vyzval ho k úhradě dlužné částky. Žalovaný však do dne podání žaloby neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce jako příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem [územní celek] je mimo jiné oprávněn k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací (zjištěno ze zřizovací listiny). Dne 20. 10. 2020 byl žalobcem proveden odtah motorového vozidla s [registrační značka] zaznamenaný v protokolu o odtahu [číslo] (zjištěno z protokolu o odtahu [číslo]), přičemž jako provozovatel vozidla byl zjištěn [jméno] [příjmení] (osvědčení o registraci vozidla), který však na výzvu žalobce sdělil, že dané vozidlo prodal v roce 2020 žalovanému (e-mailová zpráva [jméno]. [příjmení] z 2.9.2021, Plná moc udělená [příjmení]. k převodu vlastnictví daného vozidla z 21.7.2020). Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobcem; žalobce proto požaduje parkovné ve výši 6 750 Kč (250 Kč za první až třetí den, 400 Kč za čtvrtý až maximálně 180. den a 50 Kč za každý den následující po 180. dni), stanovenou příslušným nařízením [anonymizováno] [obec] a cenovým věstníkem (zjištěno z nařízení [anonymizováno] [obec] [číslo] cenového věstníku) a dále cenu za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč (zjištěno z výpočtu ceny za odtah a parkovné žalobce). Žalovaný byl žalobcem vyzván k plnění, načež si žalovaný dne 6.11.2020 dané vozidlo vyzvedl a téhož dne písemně k danému dluhu přistoupil a zároveň jej zcela uznal co do důvodu i výše (zjištěno z dohody o přistoupení k dluhu s uznáním dluhu ze dne 6. 11. 2020). Žalobce žalovaného k zaplacení nárokované částky vyzval před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 26. 8. 2021 včetně doručenky). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by nárokovanou částku žalobci zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., provozu na pozemních komunikací, dle něhož o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Dle výše uvedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že dne 20. 10. 2020 žalobce v souladu s výše citovaným ustanovením provedl odtah vozidla evidovaného na [jméno] [příjmení] a následně ho umístil na střežené parkoviště. Tímto úkonem provozovateli vozidla, jímž byl ztotožněn žalovaný, což nesporoval, když nadto k danému dluhu po vyzvednutí vozidla přistoupil a dluh uznal co do důvodu a výše (dle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) vznikla povinnost uhradit cenu za odtah ve výši 1 900 Kč a dále parkovné ve výši stanovené v nařízení [územní celek] [číslo] o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti žalobcem vyúčtované ve výši 6 750 Kč. Žalobce tak v řízení prokázal, že provedl odtah vozidla žalovaného a jeho následné umístění na parkovišti žalobce a žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzval, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že nárokovanou částku již uhradil, resp. že jím uznaný dluh ke dni uznání neexistoval, to však neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Úroky z prodlení byly přiznány dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a 2 paušálních odměn nezastoupeného účastníka podle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu po 100 Kč, tj. celkem 1 200 Kč. 8. Lhůty k plnění byly určeny podle § 160 o.s.ř.