24 C 154/2022-14 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 3. 3. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovanou účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky společnosti. V rámci účastnické smlouvy uzavřeli účastníci kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo koncové zařízení; kupní cenu za zařízení se žalovaná zavázala uhradit formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když neuhradila zbývající část kupní ceny zařízení vyúčtovanou fakturou [číslo] splatnou dne 30. 7. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla tato pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní upomínku. Žalobce se proto domáhá zaplacení celkové dlužné částky za nezaplacenou kupní cenu za koncové zařízení ve výši 2 000 Kč včetně úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce ([anonymizováno] [právnická osoba], [IČO]) uzavřel se žalovanou (jako podnikající fyzickou osobou) účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky společnosti. V rámci této účastnické smlouvy bylo rovněž mezi účastníky ujednání kupní smlouvy na koncové zařízení [anonymizováno 5 slov], jehož kupní cenu se žalovaná zavázala hradit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek (zjištěno z účastnické smlouvy [číslo] všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] [právnická osoba]). Právní předchůdce žalobce vystavil žalované vyúčtování za nesplacenou kupní cenu koncového zařízení [anonymizováno 5 slov], znějící na částku 2 000 Kč, splatné dne 30. 7. 2019 (zjištěno z faktury [číslo]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce, což bylo žalované oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky). Žalobce před podáním žaloby žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky dle vyúčtování (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 10. 2. 2022, podacího archu). Žalovaná v řízení ani netvrdila, že by dlužnou částku zaplatila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena inominátní smlouva ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve kterých se žalobce zavázal poskytovat žalované služby elektronických komunikací, a v jejímž rámci dále právní předchůdce žalobce poskytl na základě kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 o.z. žalované koncové zařízení, za což se žalovaná zavázala ve stanovených splátkách zaplatit kupní cenu. Právní předchůdce žalobce žalované vystavil fakturu znějící na neuhrazenou kupní cenu koncového zařízení ve výši 2 000 Kč, kterou žalovaná neuhradila. Žalovaná v řízení žádnou z těchto skutečností nesporovala a ani netvrdila, že by dlužnou částku zaplatila. K postoupení dané pohledávky na žalobce přitom platně došlo ve smyslu § 1879 o.z. Žalovaná se tedy dostala do prodlení se zaplacením žalované částky, a žalobce má proto kromě dlužné částky nárok i na požadované úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobce rovněž právo na zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši celkem 1 200 Kč, neboť se jednalo o smluvní závazek vyplývající z podnikatelské činnosti účastníků. Soud proto žalobě zcela vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 8. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.