24 C 175/2022-56 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 20. 3. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 015 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v souladu s ustanoveními zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zjistil, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem motorového vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno] (dále též jen„ Vozidlo“), přičemž Vozidlo nemělo v období od 25. 7. 2019 do 16. 10. 2019, tedy 84 dní a v období od 17. 10. 2019 do 31. 1. 2020, tedy 107 dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši 5 760 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 5 460 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) a v celkové výši 7 225 Kč (z toho příspěvek nepojištěných činí 6 955 Kč a náklady na vymáhání 300 Kč) byly žalovanému zaslány, splatnost příspěvku nastala dne 1. 2. 2020 a dne 17. 11. 2020, žalovaný však ničeho nezaplatil, a to ani přes předžalobní upomínky. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně zákonných úroků z prodlení z každého dlužného příspěvku ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. 2. Žalovaný uplatněný nárok zcela neuznal s tím, že žalobce neunesl dostatečně své důkazní břemeno ohledně toho, že žalovaný byl v předmětné době vlastníkem Vozidla. Proto žádal zamítnutí žaloby. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Žalovaný, který je státním příslušníkem Ruské federace, území České republiky měl povolen trvalý pobyt od 5. 8. 2010. Naposledy byl v období od 6. 5. 2013 do 31. 5. 2020 hlášen na adrese [adresa žalovaného] (zjištěno z výpisu z lustrace ISZR). 5. Žalovaný (s evidovanou adresou [adresa žalovaného]) je od 19. 8. 2013 zapsán v registru motorových vozidel jako vlastník/provozovatel Vozidla. Dne 2. 12. 2021 proběhla technická prohlídka Vozidla (zjištěno z informace z registru silničních vozidel). 6. Žalobce ze svých evidencí zjistil, že žalovaný měl k Vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel pouze v období od 7. 6. 2018 do 24. 7. 2019 u pojišťovny [právnická osoba], č. smlouvy [číslo]; nesjednáno bylo pojištění v období od 25. 7. 2019 do 16. 10. 2019, tedy 84 dní (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 18. 12. 2019) a v období od 17. 10. 2019 do 31. 1. 2020, tedy 107 dní (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 3. 9. 2020). 7. Žalovaný byl jako vlastník/provozovatel Vozidla žalobcem vyzván k zaplacení zákonného příspěvku za nepojištěné Vozidlo za uvedená období od 25. 7. 2019 do 16. 10. 2019, tj. 84 dní ve výši 5 460 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 18. 12. 2019) a od 17. 10. 2019 do 31. 1. 2020, tj. 107 dní ve výši 6 955 Kč (zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 3. 9. 2020). 8. Žalovaný byl žalobcem před podáním žaloby opakovaně písemně upomínán k úhradě žalovaných částek; dopisy byly žalovanému zasílány na adresu [adresa žalovaného] (zjištěno z upomínek o úhradu ze dne 27. 2. 2020 a ze dne 16. 12. 2020, předžalobních upomínek ze dne 1. 12. 2021 a ze dne 24. 1. 2022 včetně podacích archů, dodejek a sledování zásilek České pošty s.p.). 9. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní informace pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrženy. Provedené důkazy považoval soud za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. 10. Po právní stránce věc soud posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (díle jen„ zákon“), dle jehož § 1 odst. 2 písm. a) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 11. Podle § 4 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (odst. 1). Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Příspěvek se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku 86 Kč) (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). 12. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se denní sazba příspěvku stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 13. Podle § 2a vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 14. V daném případě bylo v řízení nade vší pochybnost prokázáno (informací z registru vozidel), že žalovaný byl řádně zapsán jako vlastník/provozovatel Vozidla již od 19. 8. 2013, přičemž Vozidlo je v registru vedeno jako provozované (s platnou technickou prohlídkou). V období od 25. 7. 2019 do 16. 10. 2019, tj. 84 dní a v období od 17. 10. 2019 do 31. 1. 2020, tj. 107 dní, tedy v obdobích, kdy byl žalovaný řádné zapsán jako vlastník/provozovatel Vozidla, bylo Vozidlo zjištěno dle informací žalobce jako nepojištěné ve smyslu ust. § 2 zákona o povinném ručení, o čemž byl žalovaný informován za každé období samostatnou výzvou k zaplacení zákonného příspěvku, přičemž ani netvrdil (natož prokázal), že by v daných obdobích byla vlastníkem/provozovatelem Vozidla jiná osoba. Žalovanému (jako řádné zapsanému vlastníkovi/provozovateli v daném období) tak proto vznikla povinnost v souladu s § 4 zákona o povinném ručení uhradit žalobci příspěvek nepojištěných, který činí za žalované období 84 dní částku 5 460 Kč a za žalované období 107 dní částku 6 955 Kč (když příspěvek za každý den, kdy nebylo vozidlo pojištěno činí u Vozidla částku 65 Kč), jakož i poplatek spojený s vymáháním těchto pohledávek za každé období ve výši celkem 600 Kč podle výše citované vyhlášky Ministerstva financí (2 x 300 Kč). Žalobce přitom v řízení rovněž prokázal, že žalovaného k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzval, přičemž dané výzvy byly žalovanému zaslány v souladu s § 15 zákona o povinném ručení na adresu evidovanou v registru vozidel. 15. Žalobce pak v řízení s ohledem na výše citované znění ust. 4 odst. 1 zákona nestíhalo další důkazní břemeno ohledně toho, zda žalovaný v předmětném období byl skutečným vlastníkem Vozidla, když žalovaný přes poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. ani netvrdil ani neprokázal, že by v dané době měla být vlastníkem/provozovatelem Vozidla jakákoli jiná konkrétní třetí osoba odlišná od žalovaného. V daném případě se tedy zcela uplatnila zákonná domněnka, že žalovaný byl v předmětné době vlastníkem a provozovatelem Vozidla, která nebyla žádnými konkrétními tvrzeními (a důkazy k jejich prokázání) vyvrácena. 16. S ohledem na vše shora uvedené proto soud žalobu shledal důvodnou, a proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci žalovanou celkovou dlužnou částku ve výši 13 015 Kč včetně požadovaného příslušenství, tj. úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to z jednotlivých dlužných částek za každé nepojištěné období ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky (dle doručené výzvy k plnění) až do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 17. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), a 1 úkonu právní služby (účast na jednání dne 16. 12. 2022) po 1 660 Kč podle § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 a po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a dále z 21% DPH ve výši 663,60 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 4 623,60 Kč. 18. Podle ust. § 149 odst. 2 o.s.ř. zastupoval-li