24 C 184/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 25. 3. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 154 396,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 13. 11. 2019 se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 349 000 Kč (předmětem financování byl osobní automobil) a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, datum splatnosti poslední splátky byl stanoven dne 13. 11. 2021. Žalovaný však finanční prostředky nesplácel řádně a včas. Žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni 13. 8. 2020 a žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky podle finančního vyrovnání ve výši 154 396,89 Kč. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku. Žalobce proto požaduje zaplacení dlužné částky ve výši 154 396,89 Kč s úrokem z prodlení od 5. 3. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 13. 11. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 349 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky a dalšími poplatky sjednaným způsobem prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek; předmětem financování byl osobní automobil a splatnost poslední splátky byla stanovena dne 13. 11. 2023 (zjištěno ze smlouvy o úvěru [číslo] formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, předpisu splátek). Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, ač byl k úhradě dlužných splátek vyzván (zjištěno z výzvy k úhradě), zesplatnil žalobce celý zbývající dlužný úvěr ke dni 13. 8. 2020 (zjištěno z oznámení o zesplatnění ze dne 6. 8. 2020), přičemž dlužná částka činila ke dni zneplatnění částku 154 396,89 Kč (zjištěno z finančního vyrovnání). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné žalované částky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 30. 4. 2021 včetně doručenky). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalovanou částku zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný v dohodnuté lhůtě a výši zavázal vrátit sjednaným způsobem, což však nečinil řádně a včas. Žalobce má proto právo na zaplacení vyčíslené zbývající dlužné částky včetně veškerého příslušenství, když v řízení prokázal výši dlužné částky, jakož i právní titul jejího poskytnutí, žalovaný pak v řízení výše uvedené skutečnosti nijak nesporoval, zejména ani netvrdil, že by danou smlouvu neuzavřel či že by dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně úroků z prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z. Soud proto rozhodl jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 176 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 7 300 Kč podle § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř., z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokát.ního tarifu, a z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 4 788 Kč, tj. celkem 33 764 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.