24 C 219/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 26. 4. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč Tyto finanční prostředky se žalovaný zavázal vrátit spolu s veškerým příslušenstvím ve sjednané lhůtě (do 13. 8. 2020), což však neučinil řádně a včas. Tím vznikla žalovanému povinnost zaplatit kromě dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím též sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny, v kapitalizované výši 9 020 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2021 byla celá tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalobce proto požaduje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč spolu s úroky v kapitalizované výši 2 905 Kč a se zákonnými úroky z prodlení (v části kapitalizovanými ve výši 2 038,77 Kč a dále od 11. 12. 2021 do zaplacení) a dále zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 020 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel s žalovaným dne 15. 5. 2020 ve znění změny z 15. 7. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému (na jeho účet č. [bankovní účet]) úvěr ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit sjednaným způsobem do 13. 8. 2020 včetně veškerého příslušenství, úroková sazba byla ujednána ve výši 55,87 % ročně jako pevná ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti, dle smlouvy byla rovněž sjednána povinnost žalovaného zaplatit případnou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně za každý den z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 5. 2020 a její změny a doplnění z 15. 7. 2020 [číslo] výpisů z účtu žalobce o čerpání úvěru, všeobecných obchodních podmínek žalobce). Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2021 byla pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru postoupena na žalobce (ve výši jistiny úvěru 20 000 Kč a veškerého příslušenství), což bylo žalovanému písemně oznámeno (zjištěno z dohody o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021, podacího archu). Žalovaný byl k úhradě dlužné žalované částky vyzván (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 24. 9. 2020, podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nárok na smluvní pokutu posoudil podle ust. § 2048 o.z. Právní předchůdce žalobce na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se je zavázal splatit sjednaným způsobem do 13. 8. 2020 včetně veškerého příslušenství, úroková sazba byla ujednána ve výši 55,87 % ročně jako pevná ode dne poskytnutí půjčky do data splatnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, vznikla mu povinnost zaplatit kromě dlužné částky jistiny ve výši 20 000 Kč s úroky též smluvní pokutu dle uzavřené úvěrové smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, tj. smluvní pokutu v kapitalizované výši 9 020 Kč a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by dlužnou částku zaplatil, ani v řízení nesporoval její výši. Postoupení pohledávky na žalobce přitom proběhlo platně dle § 1879 a násl. o.z. Soud proto žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když úroky z prodlení (v části kapitalizované do ve výši 2 038,77 Kč) přiznal podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení s § 1970 o.z. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 180 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč a podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), dále z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 2 613 Kč. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Lhůty k plnění byly určeny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.