24 C 220/2022-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 4. 4. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 33 650 Kč s příslušenstvím (složeným z kapitalizovaného úroku ve výši 3 370,79 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 4 599,68 Kč, úroku ve výši 7,52 % ročně z částky 22 400 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 17,48 % ročně z částky 22 400 Kč od 31. 3. 2022 do zaplacení) s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 22. 1. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 120 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s veškerými sjednanými poplatky a úroky, prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, což však žalovaný nečinil řádně a včas, žalobce proto od smlouvy odstoupil a celkovou dlužnou částku zesplatnil. Úroková sazba byla ujednána ve výši 7,52 % ročně, úroková sazba z prodlení ve výši 17,48 % ročně. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky dle výše uvedené uzavřené smlouvy včetně úroků a úroků z prodlení a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, což žalovaný neučinil ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 22. 1. 2018 podle žádosti žalovaného ze dne 19. 1. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému podnikatelský úvěr ve výši 120 000 Kč prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, který se žalovaný zavázal uhradit nejpozději do 19. 1. 2023; úroková sazba byla ujednána ve výši 7,52 % ročně z dlužné jistiny a v případě prodlení žalovaného s hrazením splátek byl mezi účastníky ujednán úrok z prodlení ve výši 17,48% ročně z dlužné jistiny (zjištěno z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 19. 1. 2018, smlouvy o úvěru ze dne 22. 1. 2018, oznámení o úrokových sazbách, úvěrových podmínek a všeobecných obchodních podmínek). Žalobce žalovanému úvěr poskytl (zjištěno z výpisů úvěru). Žalobce úvěr zesplatnil dopisem ze dne 16. 2. 2021 a žalovaného vyzval k úhradě dlužné nezaplacené částky (zjištěno z výzvy k okamžité úhradě splatných pohledávek ze dne 16. 2. 2021). Žalovaný byl k úhradě dlužné žalované částky vyzván (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 15. 12. 2021, doručenky). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému (v rámci jeho podnikatelské činnosti) finanční prostředky, které se žalovaný v dohodnuté lhůtě a výši (včetně sjednaných poplatků) zavázal vrátit sjednaným způsobem prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek, což však nečinil řádně a včas. Žalobce proto úvěr zesplatnil a žalovaného vyzval k jeho zaplacení. Žalobce má proto právo na zaplacení vyčíslené dlužné částky včetně veškerého příslušenství, když žalobce v řízení prokázal výši dlužné částky (včetně ujednaných poplatků), jakož i právní titul jejího poskytnutí, žalovaný pak v řízení výše uvedené skutečnosti nijak nesporoval, zejména ani netvrdil, že by danou smlouvu neuzavřel či že by dlužnou částku zaplatil. Soud proto žalobě zcela vyhověl včetně úroku ve výši 7,52 % ročně z dlužné jistiny (v části kapitalizovaném) a dále jdoucím od 31. 3. 2022 do zaplacení a včetně smluvního úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši 17,48 % ročně z dlužné jistiny (v části kapitalizovaném) a dále jdoucím od 31. 3. 2022 do zaplacení. V souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobce rovněž právo na zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši celkem 1 200 Kč, neboť se jednalo o smluvní závazek vyplývající z podnikatelské činnosti účastníků. Soud proto rozhodl, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. 6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 346Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 500 Kč a podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), dále z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 378 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 3 524 Kč. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.