24 C 43/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 14. 12. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 741 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s pojistným splatným ročně. Žalovaný však nehradil tam sjednané splátky pojistného řádně a včas. K zániku pojistné smlouvy proto došlo ke dni 11. 12. 2020 z důvodu neuhrazení pojistného. Žalobce požaduje zaplacení dlužného pojistného za období od 30. 7. 2020 do 11. 2. 2020 ve výši 1 741 Kč včetně zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po ukončení pojistné smlouvy do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů, když žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že mezi žalobcem a žalovaným (v rámci jeho podnikatelské činnosti) byla uzavřena pojistná smlouva –„ [anonymizována čtyři slova]“ [číslo] to s účinností od 30. 7. 2020, roční splátka pojistného činila 4 747 Kč a byla splatná ročně (zjištěno z pojistné smlouvy [číslo]). Pojistná smlouva zanikla ke dni 11. 12. 2020 z důvodu neuhrazení pojistného, a žalobce proto žalovaného vyzval k zaplacení dlužného pojistného v žalované výši (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 24. 11. 2021 včetně podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené pojistné smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému plnění v případě pojistné události a žalovaný se za to zavázal platit dohodnuté pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalobce přitom v řízení prokázal vznik pojistně právního vztahu a rozsah dohodnutého pojistného, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že dohodnuté pojistné v určeném období uhradil, popř. že pojistně právní vztah již v uvedeném období netrval, to však žalovaný neučinil, a soud proto žalobě vyhověl. Požadované příslušenství, tj. úrok z prodlení, pak bylo přiznáno dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k § 1970 o.z. V souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. má žalobce rovněž právo na zaplacení minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 č, neboť se jednalo o pohledávku vyplývající z podnikatelské činnosti účastníků. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 1 489 Kč. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.