25 C 110/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 78 408 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o placeném přístupu do databáze stavebních zakázek [anonymizováno], na základě které poskytla žalované přístup do databáze a žalovaná se zavázala za tento přístup platit cenu 5 400 Kč bez DPH měsíčně. Žalobkyně vystavila žalované faktury, které žalovaná řádně a včas neuhradila, a to ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaná jednající likvidátorem uvedla, že nárok neuznává a nechává posouzení oprávněnosti nároku na úvaze soudu. Žalovaná dále souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Z listinných důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 3. 8. 2021 smlouvu, na základě které poskytovala žalobkyně žalované přístup do databáze s vybranými moduly a žalovaná se zavázala žalobkyni platit částku 5 400 Kč měsíčně bez DPH (zjištěno ze smlouvy). Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. FVA21112898 na částku 6 534 Kč splatnou dne 31. 10. 2021, č. FVA21113160 na částku 6 534 Kč splatnou dne 1. 12. 2021, č. FVA21113424 na částku 6 534 Kč splatnou dne 31. 12. 2021, č. FVA22110177 na částku 6 534 Kč splatnou dne 31. 1. 2022 a č. FVA22110303 na částku 52 272 Kč splatnou dne 8. 2. 2022. Žalovaná byla upomenuta k úhradě faktury splatné dne 31. 10. 2021 upomínkou ze dne 24. 11. 2021 a dále byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2022. 4. Dle ust. § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 5. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli inominátní (nepojmenovanou) smlouvu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalované přístup do své databáze, za což žalované vystavila výše uvedené faktury. Žalovaná však uvedené faktury nezaplatila, a proto jí soud tuto povinnost uložil. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého závazku ve výši žalované částky ve smyslu ust. § 1968 o. z., žalobkyni vzniklo dle ust. § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 473,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 921 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 78 408 Kč sestávající z částky 4 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 680 Kč ve výši 2 872,80 Kč.