25 C 116/2020-258 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je návrh žalobkyně na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků řízení, týká se pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a parc. [číslo] obou nacházejících se v k. ú. [část obce] (dále jen„ nemovitosti“). Žalobkyně uvedla, že každý z účastníků je vlastníkem jedné třetiny předmětných nemovitostí a spoluvlastnictví nabyli na základě rozhodnutí o dědictví ze dne [datum] vydaného v řízení o pozůstalosti po panu [celé jméno žalovaného], který byl manželem žalobkyně a otcem obou žalovaných. Účastníkům se nepodařilo uzavřít dědickou dohodu, kterou by vyřešili vypořádání nemovitostí. Žalobkyně tvrdí, že žije v bytě v uvedeném rodinném domě, ve kterém bydlela společně se zesnulým manželem, a užívá jej ve stejném rozsahu jako za života zůstavitele. Ve zbylé části domu se nacházejí byty, které jsou pronajímány třetím osobám. 1. žalovaná předmětné nemovitosti nijak neužívá a 2. žalovaný užívá vedlejší stavby garáže, dílny a skladu k opravám motorových vozidel. Cena obvyklá byla stanovena znaleckým posudkem na částku 24 300 000 Kč. Žalobkyně nabídla každému ze žalovaných za jejich spoluvlastnický podíl částku 9 500 000 Kč, kdy v reakci na tuto nabídku žalobkyně 2. žalovaný nabídku dorovnal. 1. žalovaná dle názoru žalobkyně nemovitosti zjevně nabýt nechce. Mezi účastníky od počátku dědického řízení byly neshody, které přetrvávají a jsou doprovázeny nejrůznějšími schválnostmi. Žalobkyně uvedla, že setrvávání ve spoluvlastnictví je pro ni dlouhodobě neudržitelné, a proto se domáhá, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Na rozdíl od 2. žalovaného, který v nemovitostech nikdy nebydlel, ona v předmětném domě prožila se zůstavitelem celé manželství. Dále by si byla nucena na rozdíl od žalovaných zajišťovat jiné bydlení. Reálné rozdělení nemovitostí není dle žalobkyně možné, neboť mezi účastníky řízení nejsou dobré vztahy a vedou proti sobě několik soudních sporů. Dle názoru žalobkyně by mělo být rozhodnuto o přikázání nemovitostí do jejího vlastnictví z důvodu, že ona jediná v předmětném domě uspokojuje své bytové potřeby, je solventní, podílela se se zůstavitelem na přestavbě domu a hodlá pokračovat ve využití domu ke stávajícím účelům. K námitce žalovaných o možném budoucím využití nemovitostí žalobkyně uvedla, že žalovaní mají své bytové potřeby uspokojeny, žalovaný bydlí v družstevním bytě a žalovaná v rodinném domě, který je v jejím vlastnictví. Žalovaní v průběhu roku 2021 v předmětném domě pronajímali tři byty, a pokud by hodlali nemovitost užívat tak, jak tvrdí, nic by jim nebránilo, aby uvolněné byty sami začali užívat. Žalobkyně v průběhu řízení navýšila původní návrh na vyplacení žalovaných na částku 12 000 000 Kč každému z nich. 2. Žalovaní souhlasili se zrušením podílového spoluvlastnictví, nesouhlasili však s navrhovaným způsobem vypořádání a domáhali se přikázání předmětných nemovitostí do jejich spoluvlastnictví. Žalovaní uvedli, že předmětné nemovitosti jsou historicky majetkem rodiny [příjmení] a žalobkyně vstoupila do manželství se zůstavitelem až v roce 2010 2. žalovaný v předmětných nemovitostech trávil svůj volný čas od útlého dětství a později zde i provozoval svoji živnost. Ani jeden ze žalovaných v době podání žaloby nemovitosti neužíval, jelikož žalobkyně obsadila přibližně polovinu domu, avšak do budoucna by předmětné nemovitosti rádi využili pro svoje rodiny, v čemž jim žalobkyně brání (žalovaný před rozhodnutím soudu začal nemovitosti užívat). Žalovaní se ohradili proti tvrzení žalobkyně, že 1. žalovaná nechce nabýt nemovitosti, neboť ta by je využila pro své děti, které navštěvují základní školu [ulice], která je od nich vzdálena cca 300 metrů. Dohoda o možném vypořádání spoluvlastnictví dle žalovaných se neuskutečnila pro narůstající požadavky a obstrukce ze strany žalobkyně. Žalovaní uvedli, že od počátku dědického řízení mezi účastníky řízení panují neshody, avšak vylučují, že za tyto neshody mohou oni. Žalobkyně ohledně správy nemovitostí neposkytuje žalovaným žádnou součinnost a jedná pouze sama za sebe bez vědomí žalovaných. Žalovaní rovněž navrhují, že po přikázání nemovitostí do jejich spoluvlastnictví budou povinni vyplatit žalobkyni částkou 9 500 000 Kč. Dle názoru žalovaných by se mělo přihlédnout k majoritě obou žalovaných, jejich solventnosti, vůli nabýt nemovitosti, ale i k historickému vlastnictví nemovitostí rodinnou [příjmení]. Žalovaní souhlasili s tvrzením žalobkyně, že reálné rozdělení není možné, a to ani na bytové jednotky. Žalovaní odkazovali na judikaturu Nejvyššího soudu, podle které mělo být konstatováno, že pokud chtějí žalovaní spoluvlastníci setrvávat ve spoluvlastnictví, tak je spravedlivější, aby nemovitost byla přikázána jim, neboť je respektována vlastnická a personální většina. 3. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení učinili nesporným, že jsou ideálními podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a že je nabyli na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. 32 D 327/2018-338, ze dne 17. 9. 2020, nezjišťoval soud tyto skutečnosti z navržených důkazů, a to z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 4 a usnesení na č. l. 5. 4. Z protokolu ze dne 16. 7. 2020, č. j. 32 D 327/2018-326, bylo zjištěno, že účastníci dědického řízení v řízení o pozůstalosti po [celé jméno žalovaného], tj. žalobkyně a žalovaní, prohlásili, že mezi dědici není uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti, a proto navrhují vypořádat dědictví podle dědických podílů ze zákona. 5. Z e-mailu zástupce žalobkyně zaslaného zástupci žalovaných ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně navrhovala vypořádání předmětných nemovitostí tak, že by vyplatila každého ze žalovaných částkou 9 500 000 Kč. 6. Zástupce žalovaných reagoval e-mailem ze dne [datum] tak, že žalovaní mají zájem vyplatit žalobkyni a jsou připraveni s ní vést diskuzi. 7. Zástupce žalobkyně odpověděl e-mailem ze dne [datum] tak, že očekává konkrétní nabídku na vypořádání. 8. Zástupce žalovaných v e-mailu ze dne [datum] sdělil zástupci žalobkyně, že jeho klient je připraven vyplatit podíl žalobkyně částkou 9 500 000 Kč a o odprodej svého podílu nemá zájem. 9. Zástupce žalobkyně sdělil zástupci žalovaných v e-mailu ze dne [datum], že žalobkyně chce dosáhnout toho, aby jí nemovitosti připadly a zopakoval předchozí nabídku vyplacení každého ze žalovaných částkou 9 500 000 Kč, kterou by předem složila do úschovy. 10. Z nepodepsaných návrhů dohod o narovnání mezi účastníky řízení bylo zjištěno, že ti usilovali o uzavření dohody, kterou by se vyřešily jejich vztahy mimo jiné k předmětným nemovitostem. 11. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] [rok] o ceně nemovité věci, pozemku [parcelní číslo] se stavbou budovy [adresa] a pozemku [anonymizována dvě slova] [částka s příslušenstvím] bylo zjištěno, že znalec ocenil nemovitosti částkou 24 300 000 Kč. 12. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] [rok] bylo zjištěno, že znalec nepovažuje nemovitosti za reálně dělitelné a rozdělení na jednotky nepovažuje za vhodné. Cena obvyklá předmětných nemovitostí byla znalcem stanovena na částku 34 100 000 Kč. 13. V rámci výslechu znalec potvrdil to, co již uvedl v posudku, a to že nemovitosti reálně rozdělit nelze. 14. Z článku„ [anonymizováno 5 slov] [adresa]“ bylo zjištěno, že do domu [adresa] stojícího na předmětné nemovitosti se v roce 2004 nastěhoval [celé jméno žalovaného] spolu se žalobkyní, která byla v té době jeho přítelkyní. 15. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku 2. žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný měl v předmětné nemovitosti zapsané sídlo provozovny, kde provozoval živnost klempířství a oprava karoserií, a to od [datum] do [datum]. 16. Z nájemních smluv na č. l. 80 až 88 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaní na straně jedné a třetí osoby na straně druhé uzavírali nájemní smlouvy na byty v domě [adresa]. 17. Ze zápisu ze schůze spoluvlastníků bylo zjištěno, že žalovaní, jakožto majoritní spoluvlastníci projednali a rozhodli mimo jiné o tom, že obytné prostory obývané minoritním spoluvlastníkem, tedy žalobkyní, budou vyklizeny a ve lhůtě do [datum] budou předány k užívání majoritním spoluvlastníkům. 18. Ze smlouvy o úschově peněžních prostředků ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně, jakožto oprávněná a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto uschovatel, uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které se uschovatel zavázal poskytnout oprávněné peněžní prostředky ve výši 19 000 000 Kč, které převede do advokátní úschovy schovatele [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 19. Z dodatku ke smlouvě o úschově peněžních prostředků bylo zjištěno, že oprávněná se s uschovatelem dohodla na zvýšení zápůjčky na částku 22 733 334 Kč, kterou se uschovatel zavázal převést na účet advokátní úschovy schovatele. 20. Z transakční historie [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení], zástupce žalobkyně, složena částka 22 733 334 Kč. 21. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že ke dni [dat