25 C 342/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 677 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne 18. 2. 2020 byl žalovaný kontrolován hlídkou Policie České republiky, když řídil osobní motorové vozidlo a byl vyzván k podrobení se testu na přítomnost návykových látek. Detekční sada reagovala pozitivně, a proto byl žalovaný vyzván k odběru biologického materiálu v Nemocnici Na Bulovce, do které byl převezen. Odborným vyšetřením byl potvrzen pozitivní nález na amfetamin, metamfetamin. Žalovanému vznikla povinnost hradit náklady spojené s odborným lékařským vyšetřením, které neuhradil ani přes písemnou výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Z listinných důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovaný dne 18. 2. 2020 řídil osobní motorové vozidlo a po zastavení policistou byl vyzván k podrobení se testu na přítomnost návykových látek, který byl pozitivní. Žalovaný byl následně zajištěn a převezen na [anonymizováno] [obec] k dalším úkonům (zjištěno z úředního záznamu PČR ze dne 18. 2. 2020). Policie ČR požádala o provedení zdravotního výkonu u žalovaného spočívajícího v zjištění ovlivnění návykovými látkami, a to v nemocnici Na Bulovce. Výsledek toxikologického vyšetření byl pozitivní na metamfetamin, amfetamin (zjištěno ze žádosti a výsledkového listu). Cena vyšetření a přepravy do nemocnice byla vyúčtována na celkovou částku 3 677 Kč, která byla splatná dne 12. 7. 2020 (zjištěno z výzvy ze dne 11. 6. 2020 a faktury). Žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky výzvou ze dne 5. 10. 2020. 4. Dle § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon“) hradí náklady na odborné lékařské vyšetření poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12,zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění (odst. 1). Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce (odst. 2). Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba (odst. 3). 5. Žalovaný se podrobil vyšetření na přítomnost návykových látek, které bylo pozitivní, čímž mu v souladu s ust. § 24 výše citovaného zákona vznikla povinnost uhradit náklady na odborné lékařské vyšetření a náklady na dopravu. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný nezaplatil ničeho, a proto mu soud tuto povinnost uložil. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku ve výši žalované částky ve smyslu ust. § 1968 o. z., žalobkyni vzniklo dle ust. § 1970 o. z. právo požadovat úroky z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 8. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen„ ZoSP”) s ohledem na skutečnost, že žalobce byl od této povinnosti podle § 11 ZoSP osvobozen. Výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků.