25 C 362/2021-73 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 71 437,51 Kč s příslušenstvím s tím, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu, na základě které umožnila žalované čerpat úvěr až do výše úvěrového limitu 219 606,53 Kč a s úrokovou sazbou 15,50 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, avšak dlužnou částku nehradila řádně a včas. Žalovaná neuhradila jistinu ve výši 71 437,51 Kč a smluvní úrok. 2. Opatrovník žalované navrhl zamítnutí žaloby a souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši úvěrového limitu 219 606,53 Kč a žalovaná se zavázala splácet úvěr splátkami ve výši 5 266 Kč měsíčně. Sjednaná úroková sazba činila 15,50 % ročně (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]). Žalovaná nesplatila na jistině částku ve výši 71 437,51 Kč (zjištěno z výpisu úvěrového účtu). Žalovaná byla upomenuta k úhradě dlužné částky výzvami ze dne 23. 2. 2015 a 30. 6. 2016. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu rovněž předžalobní upomínkou ze dne 5. 4. 2017. 4. Poměr mezi účastníky soud posoudil podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obch. zák.“) a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“), a to s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). 5. Podle ust. § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 497 a násl. obch. zák., jíž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do sjednaného limitu a žalovaná se tyto prostředky zavázala splácet s úrokem ve výši 15,50 % ročně. Žalovaná porušila smlouvu, když nesplácela splátky řádně a včas, čímž se dostala s úhradou svého dluhu do prodlení (ust. § 517 odst. 1 obč. zák.). Tím žalobkyni vzniklo právo požadovat po ní též úhradu úroku z prodlení, a to v případě jistiny v ujednané výši 15,50 % ročně. Žalovaná ani přes zaslanou předžalobní výzvu ničeho neuhradila, a proto jí soud uložil povinnost žalovanou částku uhradit. O zákonném úrok z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 108,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 572 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 71 437,51 Kč sestávající z částky 3 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 840 Kč ve výši 2 696,40 Kč.