26 C 38/2022-180 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhali určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné s tím, že dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení na návrh dlužníka – žalobce a) vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2021 č.j. [spisová značka] – A – 14 byl zjištěn úpadek žalobce a) a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná 2. Dne [datum] v [údaj o čase] hod. se elektronicky na webové adrese [webová adresa] na návrh insolvenčního správce uskutečnila veřejná dražba dobrovolná, jejímž předmětem byl soubor věcí nemovitých, a to: pozemek parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa], rodinný dům, a to včetně veškerých součástí a příslušenství, vše zapsáno v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Předmět dražby byl dražen s nejnižším podáním ve výši [částka] a minimálním příhozem ve výši 20 000 Kč. Navrhovatelem byla žalovaná 2, insolvenční správce, v souladu s ust. § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách. Předmět dražby byl na základě dražby dražen žalovanou 1 jako dražebníkem, a vydražen žalovanou 3 jako vydražitelem za cenu ve výši 16.521.145 Kč. Žalobce a) vyvozuje svoji aktivní legitimaci na určení neplatnosti výše uvedené veřejné dražby dobrovolné ze skutečnosti, že žalovaný 2, k jehož návrhu byla dražba provedena, je insolvenčním správcem dlužníka – žalobce a), v jehož vlastnictví jsou dražené nemovité věci, přičemž podle ust. § 17 odst. 1 zákona o veřejných dražbách se rozumí, že„ dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka“. Podle žalobce a) tak sice žalovaná 2 jako insolvenční správce byla oprávněna navrhnout provedení dražby, ovšem judikatura dovodila, že v určitých případech je přípustné, aby žalobu na neplatnost dražby konané na návrh insolvenčního správce podal vlastník předmětu dražby, který je tak osobou od navrhovatele odlišnou. Pokud jde o podmínku, že do práv žalobce má být provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, uvádí žalobce a), že provedením dražby bylo nezákonně zasaženo do jeho vlastnických práv. Žalobkyně b) vyvozuje svou aktivní legitimaci z toho, že je osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, jak to předpokládá ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, neboť žalobkyně b) uzavřela s žalobcem a) dohodu o předkupním právu, a to z důvodu finančních investic do výše uvedeného předmětu dražby. Rovněž tedy do práv žalobkyně b) bylo v důsledku konání dražby podstatným způsobem zasaženo, a to jednak z finančních důvodů a také z důvodu, že v předmětu dražby uspokojuje své bytové potřeby. Vady provedené dražby, a tedy důvody pro vyslovení neplatnosti dražby, shledávají žalobci zejména v tom, že dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, neboť žalobce a) písemnou žádostí ze dne [datum] požádal žalovanou 1, aby od dražby z důvodu podezření na spáchání trestního činu při provádění dražby upustila, což žalovaná 1 neučinila. Žalobci se dále domnívají, že nebyly splněny podmínky stanovené v ust. § 15 zákona o veřejných dražbách, tedy prohlídka předmětu dražby, a to z důvodů epidemie onemocnění COVID-19. V poslední řadě taktéž dražební vyhláška však obsahovala zcela zásadní vady, na které žalobce a) opakovaně před konáním dražby upozorňoval. Jedná se o nesprávný popis předmětu dražby, neboť v dražební vyhlášce se odkazuje v podrobnostech na znalecký posudek [číslo] 2021 zhotovitele [právnická osoba], ze dne [datum]. Jedná se zejména o tyto zcela zásadní vady v popisu nemovitostí: nesprávná informace o světlé výšce, zkosení a celkové využitelnosti 3. podlaží rodinného domu. [obec] výška podkroví je v hřebeni 2,9 m což je podle příslušného předpisu pro obytný prostor dostatečná výška a podkroví je funkčně využívanou součástí nemovitosti. S tím souvisí i nesprávné informace o podlahové ploše nemovitostí, když byla opomenuta podlahová plocha celého 3. podlaží. Dále jde o nesprávný popis podlah, dveří, vnitřních omítek a oken, nepravdivé informace o vytápění solárními panely pro solární ohřev vody a nulové informace o fotovoltaické elektrárně o výkonu 5 kW nacházející se v předmětu dražby. Tyto vady v popisu nemovitostí měly vliv na nesprávné ocenění nemovitosti. Znalcem byla určena obvyklá cena nemovitosti částkou 76.576,56 Kč za m2 podlahové plochy nemovitosti. Znalcem určená cena za 1 m2 ani zdaleka neodpovídá skutečně dosahovaným cenám při prodejích obdobných nemovitostí v dané lokalitě v době ocenění nemovitostí a v době konání dražby. Žalobce a) s ohledem na podezření ze spáchání trestného činu v této souvislosti podal ještě před konáním dražby dne [datum] k Městskému státnímu zastupitelství v [obec] oznámení o skutečnost nasvědčujících tomu, že mohl být spáchán trestný čin. 2. Žalovaná 1, 2, i 3 ve svých samostatných vyjádřeních, došlými soudu v případě žalované 2 dne [datum], v případě žalované 1 dne [datum] a v případě žalované 3 dne [datum] vyjádřili shodně ve smyslu, že nárok uplatněný v žalobě neuznávají. Předně všichni žalovaní jsou toho názoru, že ani jeden ze žalobců nemá v projednávané věci aktivní věcnou legitimaci. Podle ust. § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách je žalobu na neplatnost dražby oprávněn podat každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobu oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby, nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat. Ani jeden z žalobců není ve smyslu ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách taxativně vyjmenovanou osobou, která by mohla žalobu na neplatnost dražby podat, neboť insolvenční správce je právě v těchto případech považován dle ust. § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách za vlastníka předmětu dražby a může tedy z této své pozice navrhnout provedení dražby. Judikatura, na kterou žalobce a) ve své žalobě odkazuje, na projednávaný případ nedopadá, neboť předmět dražby již byl v době konání dražby v rámci insolvenčního řízení žalobce a) pojat do soupisu majetkové podstaty. Dále žalobkyně b) dále netvrdila, ani nepředložila žalované 1 do zahájení dražby žádné listiny k prokázání svého údajného předkupního práva, a proto pokud vůbec toto předkupní právo existovalo, nelze k němu přihlížet. Žalovaní dále nesouhlasí s tím, že by provedená dražba vykazovala vady, které by byly důvodem pro vyslovení její neplatnosti. Nelze souhlasit s námitkou žalobců, že měla žalovaná 1 od dražby dle ust. § 22 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných dražbách upustit, když jí byla ze strany žalobce a) den před konáním dražby, doručena písemná žádost vlastníka k upuštění od provedení dražby, neboť v tomto případě je v postavení vlastníka žalovaná 2. Argument žalobců ohledně pandemie onemocnění COVID-19 a neuskutečnění prohlídky předmětu dražby se též nezakládá na pravdě, neboť v době konání prohlídky předmětu dražby u obou termínů sice byla stanovena určitá protiepidemická opatření, ovšem lidé se mohli prohlídek zúčastnit a době konání prohlídek předmětu dražby nebyla ani vyhlášen nouzový stav. Žalovaní dále uvádí, že žalobce a) prohlídky předmětu dražby bojkotoval a zájemci tak měli možnost vidět pouze část předmětu dražby. Nelze dále souhlasit ani s tvrzeními žalobců, že by dražební vyhláška nesprávně popisovala předmět dražby. Dražební vyhláška obsahovala veškeré zákonné náležitosti, tedy v souladu s ust. § 20 odst. 1 písm. d) zákona o veřejných dražbách i označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práva a závazky váznoucí na předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází a jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu. Žalovaní taktéž dále dále uvádí, že žalobce a) v případě ocenění předmětu dražby neposkytoval žádnou součinnost. Podle ust. § 13 odst. 3 zákona o veřejných dražbách lze přitom v situaci, kdy osoba, která má předmět dražby v držení, a neumožní provedení odhadu nebo prohlídky předmětu dražby, provést odhad na základě dostupných údajů, které má dražebník k dispozici. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 129 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“). Z provedených listinných důkazů, které předložili účastníci řízení, soud zjistil, že žalobce a) je podle výpisu z katastru nemovitostí vlastníkem nemovitých věcí, a to: pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - budova [adresa], rodinný dům, a to včetně veškerých součástí a příslušenství, vše zapsáno v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [příjmení] vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Ze smlouvy o provedení dobrovolné dražby ele