28 C 219/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 6. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 75 405 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce je právnickou osobou oprávněnou vymáhat plnění povinností [anonymizována čtyři slova] [adresa] [anonymizována dvě slova] [část obce]. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa], k. ú. [část obce] a je tak povinen hradit k poslednímu dni v měsíci zálohu za služby dle předpisu a případně uhradit nedoplatek na vyúčtování. Žalobce provedl vyúčtování služeb za kalendářní rok 2020, podle kterého dle kterého eviduje za žalovaným nedoplatek příspěvku do fondu oprav ve výši 11 974 Kč, ze stejného titulu pak za rok nedoplatek ve výši 12 169 Kč. Za rok 2021 dále žalobce eviduje nedoplatek ve výši 40 969 Kč a 10 788 Kč z titulu neuhrazeného příspěvku do fondu oprav. Žalovaný uvedené nedoplatky neuhradil, ačkoli k tomu byl žalobcem vyzván. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný vlastní bytovou jednotku [číslo] nacházející se v domě [adresa], k. ú. [část obce] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalovanému vznikl nedoplatek na vyúčtování služeb za rok 2021 ve výši 40 969 Kč (prokázáno vyúčtováním služeb k jednotce [anonymizováno] za rok 2021), dále pak nedoplatek na příspěvku na fondu oprav ve výši 11 974 Kč a 12 169 Kč za rok 2020 a 2021 a nedoplatek na fondu oprav ve výši 10 788 Kč (prokázáno přehledem předpisů a úhrad). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou). 4. Podle ustanovení § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. 5. Podle ustanovení § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. 6. Podle ustanovení § 1190 o. z. je osobou odpovědnou za správu domu společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce. 7. Na základě výše uvedeného soud konstatuje, že žalovaný jako vlastník předmětné bytové jednotky byl povinen hradit měsíční zálohy na služby dle předpisu a uhradit nedoplatky vyúčtované žalobcem. Nedoplatky na zálohách na služby a fondech oprav činily za rok 2020 a 2021 celkem částku ve výši 75 405 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedenou částku žalobci neuhradil, ač byl žalobcem vyzván, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.) 8. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustavení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 771 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 4 140 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 7 bod 5 ve spojení s § 8 odst. 1 této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky). (výrok II.) 11. Celkové náklady žalobce ve výši 19 888 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).