28 C 253/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 19. 7. 2022 domáhala po žalované zaplacení nadepsané částky s odůvodněním, že žalovaná se jako držitel televizního přijímače přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence dne 30. 6. 2017. Uvedeným jednáním se stala poplatníkem televizního poplatku, čímž jí vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila, když nezaplatila televizní poplatky za měsíc leden 2021 až únor 2022, a dluží tak žalobkyni částku 1 619 Kč. Žalobkyně požaduje také částku ve výši 63 Kč, která jí vznikla jako náklady v souvislosti s uplatněním pohledávky. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky, tuto však neuhradila ani v dodatečně poskytnuté lhůtě, žalobkyně proto požaduje zaplacení veškerých dlužných televizních poplatků spolu se zákonnými úroky z prodlení z dlužného poplatku ode dne následujícího po jeho splatnosti do sepsání žaloby. 2. Podle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. Účastníci se ve stanovené lhůtě 7 dnů od doručení usnesení podle § 115a o.s.ř. nevyjádřili, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ustanovení § 115a o. s. ř., soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku (zjištěno z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků). Žalovaná neuhradila televizní poplatky za měsíc květen až listopad 2021, což nesporovala. Žalovaná byla písemně vyzvána k úhradě poplatků (zjištěno z výzev k uhrazení poplatků). 5. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se od 30. 6. 2017 přihlásila jako poplatník televizního poplatku (§ 7 odst. 3 Zákona), proto byla povinna dle § 6 Zákona platit měsíční televizní poplatky ve výši 135 Kč. Jelikož žalovaná poplatky řádně nehradila, vznikl jí dluh ve výši 1 619 Kč. K úhradě poplatků byla žalovaná písemně vyzvána. S ohledem na skutečnost, že poplatky neuhradila v řízení tyto své povinnosti nijak nesporovala ani netvrdila, že by dlužné poplatky zaplatila, soud jí tuto povinnost uložil. (výrok I.) 6. Žalobkyně rovněž požadovala po žalované úhradu nákladů na vymáhání pohledávky. Z důvodu prodlení žalované se zaplacením finanční částky soud přiznal žalobkyni rovněž i právo na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč Náklady byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).