28 C 363/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se zavázala žalobkyně poskytnout žalovanému, po posouzení jeho úvěruschopnosti, úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve splátkách ujednaných vždy ke konkrétnímu dni v měsíci ve výši 1 691,93 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně pohledávku zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu dlužné částky ve výši 73 464,38 Kč jako načerpané jistiny úvěru. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, dlužnou částku však neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na jednání nařízené na den [datum] se nedostavila ani žalobkyně ani žalovaný. Žalobkyně se z jednání omluvila dne [datum], přičemž uvedla, že souhlasí s jednáním bez její přítomnosti. Žalovaný se na jednání nedostavil bez omluvy. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. 4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Před poskytnutím úvěru posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného (prokázáno vyjádřením k posouzení procesu úvěruschopnosti). Žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 100 000 Kč (prokázán výpisem z běžného účtu). Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 691,93 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas (prokázáno platební historií), a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum] (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný). Žalovaný jistinu úvěru společně s úrokem a poplatkem nezaplatil, což v řízení nijak nesporoval. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z upomínky). 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle výše uvedených ustanovení o.z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 1 691,93 Kč. Zatímco žalobkyně žalovanému dohodnutou částku poskytla, žalovaný poskytnutý úvěr s úrokem ve lhůtě splatnosti nevrátil a ocitl se tak v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 o. z., v důsledku čehož žalobkyni vznikl nárok domáhat se po žalovaném zaplacení dlužné částky včetně příslušenství soudní cestou, a to nejen pokud jde o dlužnou úvěrovou jistinu, ale také zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost uhradit poskytnutý úvěr s příslušenstvím dosud nesplnil, ačkoliv byl o úhradu žalobkyní upomenut, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 776 Kč a dále za zastoupení advokátem za celkem 3 úkony právní služby po 4 140 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva, když jejich výše je dána § 7 bod. 5 této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky). 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 19 893,2 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 21% a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).