28 C 438/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 30 231 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, a to společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, následně žalovaná využila svého práva k navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který se zavázala vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 5 231 Kč nejpozději dne [datum]. Žalovaná poskytnuté finanční prostředky nevrátila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 30 231 Kč sestávající z jistiny ve výši 25 000 Kč, poplatku ve výši 5 231 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ačkoli byla opakovaně upomínána. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku v celkové výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 231 Kč (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a [datum]). Peněžité prostředky byly zaslány na účet žalované (zjištěno z výpisů z účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu, kterou na ni pohledávku za žalovanou postoupila (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek), což bylo žalované řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávek). Žalovaná jistinu úvěru společně s poplatkem ani přes výzvu nezaplatila, což v řízení nijak nesporovala. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (zjištěno z upomínky). 4. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 1820 a násl. o. z. je možné uzavřít smlouvu rovněž bez současné fyzické přítomnosti stran, přičemž i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby je zachována písemná forma (ustanovení § 562 odst. 1 o. z.). Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla distančním způsobem, tj. za použití prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1820 zák. č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 231 Kč nejpozději do [datum]. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku poskytla, když ji zaslala na účet žalované, žalovaná poskytnutý úvěr se sjednaným poplatkem za jeho poskytnutí ve lhůtě splatnosti nevrátila a ocitla se tak v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 o. z., v důsledku čehož žalobkyni vznikl nárok domáhat se po žalované zaplacení dlužné částky včetně příslušenství soudní cestou, a to nejen pokud jde o dlužnou úvěrovou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru, nýbrž ve smyslu ustanovení. § 1970 o. z., i pokud jde o zákonný úrok z prodlení. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost uhradit poskytnutý úvěr s příslušenstvím dosud nesplnila, ačkoliv byla o úhradu žalobkyní upomenuta, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 512 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 500 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 3. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky). 9. Celkové náklady žalobkyně ve výši 3 690 Kč (zahrnující ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 21% a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif.