28 C 78/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 4 107 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že vozidlo [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“), jehož vlastníkem je žalovaný, je evidováno jako provozované. Žalovaný neměl v období od 19. 11. 2020 do 7. 2. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, vozidlo tak bylo celkem 81 dní nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek do garančního fondu. Výše příspěvku se stanoví součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, žalobkyně má dále nárok na náhradu nákladů na uplatnění příspěvku v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby příspěvek uhradil, žalovaný však neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní upomínky. Žalovaná částka zahrnuje příspěvek ve výši 3 807 Kč a poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný v podaném odporu uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Namítal, že v předmětném období nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla. Vozidlo žalovaný prodal a vlastnictví přešlo na kupujícího dne 18. 11. 2020, povinnost k sjednání pojištění tak přešla na nového vlastníka. 3. Na jednání soudu nařízené na den 7.6.2022 se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného. 4. Jak opakovaně judikoval Městský soud v Praze (srov. např. rozhodnutí 14 Co 426/2002, ale i 39 Co 420/2007), není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ustanovení § 118a o.s.ř.), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ustanovení § 119a odst. 1 o.s.ř., neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy. 5. Z listinných důkazů založených ve spise vyplývá skutkový závěr, že žalovaný byl v období 19. 11. 2020 do 7. 2. 2021 vlastníkem automobilu [registrační značka] (prokázáno sdělením Oddělení evidence motorových vozidel Magistrátu hlavního města Prahy), které po uvedenou dobu, celkem 81 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350cm3 do 1 850cm3 (prokázáno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP). Žalovaný byl proto opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno upomínkou k úhradě nedoplatku a předžalobní upomínkou). 6. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku 47 Kč). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (podle ustanovení § 2a vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč). Dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 7. Žalovaný v řízení namítal, že v předmětné době nebyl vlastníkem vozidla, neboť to bylo převedeno kupní smlouvou dne 18. 11. 2020 na třetí osobu. Žalovaný však ke svému tvrzení nepředložil žádné důkazy a vzhledem ke své neúčasti na jednání nemohl být ani řádně poučen v souladu s ustanovením § 118a o. s. ř.. Naopak ze sdělení Magistrátu hl. města Prahy vyšlo najevo, že žalovaný byl zapsán jako vlastník vozidla od dne 18. 11. 2020 do dne 22. 11. 2021. 8. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 zákona, když provozoval své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto mu vznikla povinnost uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného ve smyslu výše citovaného zákona k úhradě příspěvku. Žalovaná částka v celkové výši 4 107 Kč sestává z nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč (§ 2a vyhlášky) a příspěvku ve výši 3 807 Kč (§ 4 odst. 3 zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky). Jelikož žalovaný žalobkyni částku v této výši nezaplatil, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.) 9. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení složenou z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 11 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (AT), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, odměny advokáta za 1 úkon právní služby po 1 000 Kč (účast na jednání soudu dne 7. 6. 2022) dle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 a § 14b odst. 3 AT, paušální náhrady hotových výdajů za 1 úkon právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 AT. 12. Celkové náklady žalobkyně ve výši 3 065 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)