31 C 260/2022-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 700 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 19. 9. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč s roční úrokovou sazbou 32,15 % a žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu a částku ve výši 28 000 Kč, kterou tvoří úroky a poplatky. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 1 050 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 11. 2020. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a pohledávku ze smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), usnesením zdejšího soudu č. j. EPR 133318/2022-8 vyzváni, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se v uvedené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 7 000 Kč a poplatky ve výši 21 000 Kč, a to v týdenních splátkách, poslední splátka byla stanovena na 12. 11. 2020. Roční úroková sazba byla stanovena na 32,15 %. V případě prodlení žalovaného se splácením splátek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny, včetně úroků, smluvní pokuty a náhrady nákladů, dále byla oprávněna odstoupit od smlouvy a postoupit nároky ze smlouvy na 3. osobu (zjištěno ze smlouvy ze dne 19. 9. 2019). Právní předchůdkyně žalobkyně předala peněžní prostředky žalovanému proti podpisu smlouvy (zjištěno smlouvy ze dne 19. 9. 2019). Dlužná částka nebyla ke dni 12. 11. 2020 žalovaným řádně uhrazena. Právní předchůdkyně žalobkyně je ode dne následujícího oprávněna úročit neuhrazenou jistinu ve výši 23 877,68 Kč až do zaplacení úrokem ve výši 25,35 % ročně, sjednaným v čl. 1 smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávek za žalovaným (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022), o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 3. 2. 2022 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k plnění svého dluhu (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 14. 4. 2022). 6. Ohledně právního posouzení soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vzhledem k tomu, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo po 1. 12. 2016. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Postoupení pohledávky se řídí § 1879 a násl. o. z. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. 7. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se ve smlouvě zavázal žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatky a úrokem vrátit, což však neučinil a dostal se tak do prodlení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný celkem dluží žalobkyni částku 30 700 Kč s příslušenstvím. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo tak právo žalobkyni požadovat po žalovaném zaplacení dlužné částky spolu s úroky z prodlení. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. O obchodním úroku bylo rozhodnuto dle smlouvy o úvěru a o úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 406 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 228 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 700 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 9. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.