31 C 369/2022-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu dne [datum] domáhala po žalované úhrady nezaplaceného televizního poplatku, když tvrdila, že se žalovaná stala poplatníkem televizního poplatku ze zákona, čímž jí vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, když nezaplatila žalobkyni televizní poplatky za dobu od června 2021 do prosince 2021 a od ledna 2022 do března 2022 a dluží tak žalobkyni částku 1 350 Kč. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky, tuto však neuhradila ani v dodatečně poskytnuté lhůtě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) usnesením zdejšího soudu [číslo jednací] vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaná splnila svou zákonnou povinnost, přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, dne [datum] (prokázáno potvrzením o přihlášení poplatníka) Žalovaná neuhradila televizní poplatky za období od června 2021 do března 2022 v celkové výši 1 350 Kč, když předpis měsíčního poplatku je 135 Kč. Žalovaná byla vyzvána k jejich úhradě. (prokázáno předpisem plateb, upomínkami) 7. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 7 odst. 1, 2 cit. zákona poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 6 cit. zákona měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 10 cit. zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 8. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaná byla v předmětném období příjemcem televizního signálu, v důsledku čehož jí dle shora citovaných ustanovení vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně. Žalobkyně uplatňuje proti žalované nárok na zaplacení dlužného televizního poplatku za období od června 2021 do března 2022 ve výši 1 350 Kč (10 x 135 Kč) za dané období. Jelikož žalovaná svoji zákonnou povinnost ani přes výzvu ze strany žalobkyně nesplnila, vzniklo žalobkyni právo domáhat se zaplacení dlužného televizního poplatku včetně příslušenství u soudu. Proto soud shledal podanou žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně požadovala příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných plateb televizního poplatku za období od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do [datum], tj. do dne podání žaloby, v kapitalizované výši 87,50 Kč. Soud přiznal žalobkyni dále částku 63 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 350 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.