4 C 255/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 518 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovanému byla dne [datum] poskytnuta žalobkyní zdravotní péče. Náklady na tuto zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 11. 5. 2020, splatnou dne 11. 6. 2020 a znějící na částku 1 139 Kč. Žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče dále dne [datum] Náklady na tuto zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 20. 5. 2020, splatnou dne 20. 6. 2020 a znějící na částku 540 Kč. Žalovanému byla poskytnuta zdravotní péče rovněž dne 17. 7. 2020 Náklady na tuto zdravotní péči byly žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne 30. 7. 2020, splatnou dne 30. 8. 2020 a znějící na částku 839 Kč. Žalovaný nebyl zdravotně pojištěn, a proto je povinen náklady za tuto zdravotní péči uhradit sám. Žalovaný do dne podání žaloby na zahájení řízení nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o. s. ř. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalovanému byla dne [datum], [datum] a [datum] poskytnuta zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že žalovaný není zdravotně pojištěn, byla mu za tuto zdravotní péči vystavena faktura znějící na částku 1 139 Kč se splatností dne 11. 6. 2020 (zjištěno z faktury [číslo]), na částku 540 Kč se splatností dne 20. 6. 2020 (zjištěno z faktury [číslo]) a na částku 839 Kč se splatností dne 30. 8. 2020 (zjištěno z faktury [číslo]). Žalovaný poskytnutou zdravotní péči neuhradil, proto byl k úhradě žalobkyní opakovaně vyzýván písemnými upomínkami (zjištěno z upomínek ze dne 31. 8. 2020). 5. Dle § 2636 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba (odst. 1). Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů (odst. 2). 6. Dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 7. Žalovaný navštívil žalobkyni za účelem poskytnutí zdravotních služeb a žalobkyně žalovanému zdravotní služby poskytla, čímž konkludentně došlo k uzavření smlouvy § 2636 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl zdravotně pojištěn, má povinnost hradit si poskytnuté zdravotní služby sám. Cena za poskytnuté zdravotní služby byla stanovena jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, přičemž cena vyúčtovaného bodu byla stanovena dle cenového předpisu o regulaci cen zdravotních služeb uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR č. 12/2019. Žalobkyně na cenu za poskytnuté zdravotní služby vystavila faktury, žalovaný však neuhradil ničeho, a proto mu soud uložil povinnost za poskytnuté zdravotní služby zaplatit žalovanou částku. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost dlužné částky vyplývá z uvedených faktur. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a návrh ve věci samé) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice na účet soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč rozhodl soud podle § 2 odst. 1 písm. a) a § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.