5 C 372/2022-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jakožto cestující nastoupil dne [datum] do vlaku společnosti [právnická osoba] (dále také jen [anonymizováno]) [číslo] směr [anonymizována tři slova], čímž v souladu s ust. Bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřel s [anonymizováno] Přepravní smlouvu o přepravě osob (dále jen " Smlouva), na jejímž základě byl povinen zaplatit [anonymizováno] cenu za přepravu ve výši 43 Kč (jízdné) stanovenou dle platného Tarifu. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu (SPPO), a proto bylo pověřeným zaměstnancem [anonymizováno] sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby na základě Smlouvy zaplatil jízdné ve výši 43 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného Tarifu pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, celkem tedy ve výši 1 043 Kč. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným [právnická osoba] jako postupitelem na žalobce jako postupníka, čímž se žalobkyně stala věřitelem žalovaného z výše uvedené pohledávky. O této skutečnosti byl žalovaný ve smyslu § 1882 odst. 1 NOZ postupitelem vyrozuměn v Oznámení o postoupení pohledávky a v žalobcově Výzvě k zaplacení – předžalobní upomínce k zaplacení dluhu, oboje zaslané žalovanému dne [datum]. Žalovaný však do dnešního dne ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba] ve vlaku [anonymizováno] [číslo] směr [anonymizována tři slova]. Jelikož se po započetí přepravy ve vlaku nebyl schopen na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] prokázat platným jízdním dokladem, bylo pověřeným zaměstnancem [anonymizováno] sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO, [variabilní symbol] [číslo], a oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby na základě smlouvy zaplatil jízdné ve výši 43 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, celkem tedy ve výši 1 043 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni jako na postupníka. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu a notifikovala žalovaného o postoupení pohledávky. Žalovaný však ničeho neuhradil. 4. Po stránce právní soud posoudil poměr mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] konkludentně uzavřely smlouvu o přepravě dle § 2550 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný se během přepravy nebyl schopen na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] prokázat platným jízdním dokladem, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně v souladu s § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve spojení s § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007, o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě, nárok na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, kterou právní předchůdkyně žalobkyně stanovila ve výši 1 000 Kč. Žalovaný dluh na výzvu nesplnil. Pohledávka za žalovaným pak byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena žalobkyni. 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Výše příslušenství v podobě úroku z prodlení (§ 1968 o. z.) je dána § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. a právo na jejich náhradu přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč a dále náklady zastoupení žalobkyně advokátem, které tvoří odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”), sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním právním a skutkovým rozborem podle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.