10 C 19/2023-46 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o dílo ohledně rekonstrukce a opravy části bytu. Ve smlouvě bylo jako platební místo uvedeno číslo účtu [bankovní účet], přičemž bylo jasně uvedeno, že se jedná o účet uvedené společnosti. Vzhledem k tomu, že práce byly provedeny nekvalitně, rozhodl se žalobce uplatnit reklamaci. V průběhu reklamačního řízení zjistil, že vlastníkem předmětného účtu není uvedená společnost, ale žalovaná, která uhrazené finanční prostředky [právnická osoba] nepředala, a jedná se tak na její straně o bezdůvodné obohacení. 2. Žalobce se proto po žalované domáhá zaplacení částky [částka]. 3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobce zcela neuznala. Uvedla, že není ve věci pasivně legitimována, veškeré nárokované finanční prostředky předala [jméno] [příjmení], na účet žalobce se bezdůvodně neobohatila. Její účet byl pouze platebním místem. 4. Z uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. 5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 6. V řízení byl prokázán tento skutkový stav: 7. Dne [datum] byla mezi žalobcem jako objednatelem a [právnická osoba] s.r.o. jako zhotovitelem uzavřena smlouva o dílo, na základě které se žalobce zavázal uhradit cenu díla na účet zhotovitele č. [bankovní účet] (prokázáno smlouvou o dílo ze dne [datum]). 8. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Návrh na provedení ostatních navržených důkazů soud zamítl pro nadbytečnost z důvodu právního posouzení věci. 9. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu nedůvodná. 10. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). 11. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky [částka], kterou uhradil na její účet na základě smlouvy o dílo uzavřené se [právnická osoba] s.r.o. 14. Vzhledem k tomu, že z věcného hlediska je pro výsledek jakéhokoli sporu primární otázka věcné legitimace a teprve v případě, že aktivní i pasivní legitimace je dána, je na místě zabývat se dalšími okolnostmi sporu, zkoumal soud nejprve existenci pasivní věcné legitimace žalované, která byla žalovanou sporována. 15. Mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o. byla uzavřena smlouva o dílo, v níž jako platební místo pro úhradu ceny díla byl uveden účet žalované. Na základě smlouvy pak [právnická osoba] s.r.o. dílo provedla (ač dle žalobce s vadami), což nebylo v řízení sporováno. Účet uvedený ve smlouvě o dílo byl sjednán jako platební místo, což obě strany smlouvy respektovaly – žalobce na něj uhradil cenu díla a [právnická osoba] s.r.o. dílo provedla. Nejedná se o nijak podvodné jednání ani o odklon finančních prostředků v rozporu se zákonem, jak žalobce dovozuje. Žalovaná nebyla účastníkem uvedeného smluvního vztahu. Pokud žalobce namítal, že neví, kde jím uhrazené peníze„ skončily“, není to vůbec ve vztahu k němu rozhodné, mohlo by se případně jednat pouze o spor mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. 16. Na základě uvedeného tedy soud shrnuje, že žalovaná nebyla účastníkem vztahu ze smlouvy o dílo ze dne [datum], její účet byl pouze sjednaným platebním místem. Žalovaná se tak na úkor žalobce nijak bezdůvodně neobohatila a není povinna mu nárokovanou částku – uhrazenou právě na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] – vrátit. 17. Z uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu nedůvodná, a proto ji zamítl. 18. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalobci náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 2 úkony právní pomoci po [částka] (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, g) – 1x účast na jednání před soudem dne [datum]), když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 2 náhradami hotových výdajů po [částka] (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů. 19. Celkové náklady žalované tedy činí částku ve výši [částka] a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 20. Pokud žalovaná požadovala náhradu nákladů řízení za 3 úkony právní služby, konstatuje soud, že ze spisu plynou pouze dva právní úkony shora uvedené. Pokud by se v případě onoho třetího úkonu mělo jednat o nahlížení do spisu, za tento úkon náklady přiznat nelze, neboť studium spisu je zahrnuto v úkonu právní služby převzetí a příprava zastoupení a dále tvoří nezbytný předpoklad pro řádné zastupování i v průběhu řízení, proto se za tento úkon odměna zpravidla nepřiznává (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.9.2015, sp.zn. 22 Cdo 1176/2015). Vyjádření ve věci pak učinila žalovaná sama, nikoli prostřednictvím právní zástupkyně.