10 C 213/2023-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne [datum] způsobil při provádění výkopových prací krumpáčem poškození plynovodní přípojky žalobkyně s následným únikem plynu do ovzduší. Záznamem ze dne [datum] se žalovaný zavázal tímto vzniklé náklady žalobkyně uhradit. Žalobkyně žalovanému z tohoto titulu vystavila fakturu znějící na částku [částka], kterou žalovaný neuhradil ani na základě upomínky. Žalobkyně i žalovaný byli podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“) vyzváni, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení sdělili, zda se výslovně vzdávají práva osobní účasti na projednání věci a aby ve stejné lhůtě soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byli poučeni, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že nemají proti tomuto postupu námitky a rozhodne věc bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud provedl všechny důkazy, které ve věci žalobkyně navrhla, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný dne [datum] při výkopových pracech pro rekonstrukci plynovodní sítě narušil přípojku, došlo k úniku plynu, zavázal se uhradit vzniklé náklady (prokázáno zápisem ze dne [datum], protokolem z téhož dne, protokoly o úniku plynu, pracovním listem, hlášením o závadě, protokolem o vytyčení, fotodokumentací). Za vzniklou škodu vystavila žalobkyně žalovanému fakturu znějící na částku [částka] splatnou dne [datum] (prokázáno fakturou, požadavkem na vystavení faktury). Žalobkyně žalovaného k zaplacení nárokované částky vyzvala (prokázáno upomínkami, doklady o odeslání). Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Po právní stránce posoudil soud věc jako náhradu škody podle § 2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tím, že žalovaný způsobil žalobkyni škodu, vznikla mu povinnost takto vzniklé náklady uhradit, což však ani na výzvy žalobkyně neučinil. Proto soud žalobě vyhověl. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku [částka] a 1 náhradě hotových výdajů ve výši [částka] podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši [částka], které byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).