10 C 309/2022-46 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [číslo] domáhal vyloučení blíže specifikovaných nemovitých věcí z exekuce vedené vůči povinnému [příjmení] [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa]. Tvrdil, že vlastníkem nemovitých věcí je žalobce, kdy určení svého vlastnického práva se domáhá žalobou vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. 28 C 214/2022 Soudní exekutor návrhu žalobce na vyškrtnutí předmětných věcí ze soupisu nevyhověl a vyzval jej k podání uvedené určovací žaloby. 2. Žalovaná s ohledem na výsledek sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp.zn. 28 C 214/2022 s vyloučením nemovitostí z exekuce souhlasila. Nesouhlasila pouze s tím, aby jí bylo uloženo hradit náklady soudního řízení, neboť byl v exekučním řízení zjištěn majetek povinného dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí, s odkazem na nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 292/07. 3. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí. 4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav: 5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12.1.2023, č.j. 28 C 214/2022-38 bylo určeno, že výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobce (prokázáno citovaným rozsudkem, žalobou ze dne [datum]). 6. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 267 o.s.ř. 8. Podle ust. § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 9. Na základě provedeného dokazování soud konstatuje, že výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí je žalobce, a rozhodl proto, že se tyto nemovitosti vylučují z exekuce vedené vůči povinnému, s čímž žalovaná souhlasila. 10. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 150 o.s.ř. Lze konstatovat, že řízení o vylučovací (tzv. excindační) žalobě není běžným sporem, nýbrž specifickým, dílčím řízením, které může být vyvoláno v důsledku postupu vykonavatele (soudního exekutora), jenž byl pověřen výkonem pravomocného rozhodnutí. Obecně je nutné považovat za nespravedlivé, aby oprávněný, který v předchozích řízeních osvědčil, že důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy a nyní žádá výkon příslušného rozhodnutí (exekuci), byl povinován k zaplacení náhrady nákladů řízení vůči osobě, která proti němu ve sporu o tzv. excindační žalobě byla úspěšná (srov. nález Ústavního soudu ze dne 9.6.2009, sp.zn. III. ÚS 292/07). 12. V dané věci je třeba zdůraznit, že zápis majetkových práv v katastru nemovitostí je ovládán principem materiální publicity. Předmětné nemovitosti byly do soupisu majetku povinného exekutorem sepsány v době, kdy byl povinný jako jejich vlastník veden v katastru nemovitostí, stejně jako v době podání žaloby. V okamžiku, kdy bylo Obvodním soudem pro Prahu 10 pravomocně rozhodnuto o tom, že výlučným vlastníkem nemovitostí je žalobce, souhlasila žalovaná s jejich vyloučením z exekuce. Postupu soudního exekutora ani žalované tak nelze ničeho vytknout, a bylo byl tak nespravedlivé přiznat žalobci vůči žalované náhradu nákladů řízení. Současně nepřiznání náhrady nákladů řízení nebude mít negativní vliv na majetkovou sféru žalobce, což ostatně asi sám netvrdil, je vlastníkem nejméně předmětných nemovitostí a v soudních řízeních opakovaně právně zastoupen. 13. Z uvedených důvodů rozhodl soud tak, že se žalobci náhrada nákladů řízení nepřiznává.