15 C 423/2022-54 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hlavního města Prahy, která je na základě zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 6. 11. 2020 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu č. 672607. Odtah byl proveden na základě postupu dle § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Uvedené ustanovení upravuje postup pro odstranění vozidla, které nemá více než 6 měsíců platnou technickou prohlídku, tudíž není způsobilé provozu, resp. nesmí být provozováno na pozemních komunikacích. Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozovaném žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy účinné v den odtahu vozidla. Za odtah vyúčtovala žalobkyně částku ve výši 1 900 Kč a za střežení (parkovné) vozidla na parkovišti od 6. 11. 2020 do 3. 2. 2021, tj. celkem 90 dní, částku 35 550 Kč Ke dni podání žaloby bylo ze strany žalovaného žalobkyni uhrazeno celkem 23 465 Kč. Celková výše dlužné částky tak činí 13 985 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle citovaného ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla. 6. Po provedeném dokazování soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 7. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou Hlavním městem Praha, která je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Dne 6. 11. 2020 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož vlastníkem a zároveň provozovatelem je žalovaný (prokázáno výpisem údajů o vozidle). Žalovaný si vozidlo převzal dne 3. 2. 2021 bezplatně tzv.„ na protokol“ (prokázáno protokolem o odtahu vozidla č. 672607). Za provedený odtah vozidla vyzvala žalobkyně dne 5. 2. 2021 žalovaného k úhradě částky 37 450 Kč, vypočítané na základě nařízení Hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, dle něhož činí maximální cena za úplný odtah 1 900 Kč a maximální cena parkovného za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však 180 dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den (prokázáno nařízením o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti účinným ke dni 1. 4. 2013 a výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 5. 2. 2021 včetně potvrzení o doručení). Žalovaný nesporuje, že žalobkyni dosud neuhradil žalovanou částku, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy k plnění (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 8. 3. 2022 včetně potvrzení o doručení). 8. Podle ust. § 19b odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zák. č. 13/1997 Sb.“), je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Podle ust. § 19b odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb. bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel. 9. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně v rámci své činnosti vykonávané na základě zřizovací listiny Hlavního města Praha a v souladu s ust. § 19b odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. provedla dne 6. 11. 2020 odtah shora specifikovaného osobního motorového vozidla žalovaného. Dle ustanovení § 19b odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb., náklady vzniklé v souvislosti s odstraněním předmětného vozidla z pozemní komunikace, tedy náklady na odtah vozidla ve výši stanovené v nařízení Hlavního města Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, je povinen hradit provozovatel vozidla. Provozovatelem silničního vozidla se přitom rozumí osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba (ust. § 2 odst. 15 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla dosud žalobkyni plnou cenu za odtah svého vozidla neuhradil, zbývá mu uhradit částka 13 985 Kč. Soud proto shledal žalobu důvodnou, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O příslušenství dlužné částky soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a návrh ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.