16 C 166/2022-85 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala prostřednictvím zdejšího soudu po žalované zaplacení částky ve výši 258 197 Kč s příslušenstvím s tím, že Česká republika je na základě konfiskačního výměru ze dne [datum] výlučným vlastníkem pozemku č. parc. [číslo] kat. území [obec] druhově určeného jako orná půda o výměře 62 111 metrů čtverečních. Část tohoto pozemku o rozsahu 46 522 metrů čtverečních z celkové výměry pozemku užívá žalovaná ke svému podnikání v zemědělské činnosti. O způsobu užívání předmětné části pozemku nebyla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána nájemní či jiná smlouva. Žalovaná užívá předmětnou část pozemku č. parc. [číslo] k.ú. [obec] bez právního důvodu do současnosti. Žalobkyně z titulu tohoto svého nároku na náhradu za bezdůvodné obohacení spočívajícího v bezesmluvním užívání části uvedeného pozemku ode dne [datum] do [datum] písemně vyzvala žalovanou svým dopisem ze dne 23.3.2022 č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] k zaplacení částky ve výši 258 197 Kč, nicméně žalovaná tuto částku ani její část žalobkyni nezaplatila. 2. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně svým podáním ze dne [datum] žalobu částečně zpět, a to co do částky 45 280 Kč s tím, že tato částka byla převedena žalovanou na účet žalobkyně dne [datum]. Žalobkyně však nadále trvá na zaplacení částky ve výši 212 917 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 258 197 Kč ode dne [datum] do [datum] a ve výši 11,75 % ročně z částky 212 917 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) řízení v části dotčené zpětvzetím zastavil, a to usnesením zdejšího soudu ze dne 19.7.2022, č.j. 16 C 166/2022-23, které nabylo právní moci dne [datum]. 3. Podáním ze dne [datum] požádala žalobkyně, aby soud připustil rozšíření žaloby s tím, že nadále požaduje po žalované úhradu bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním předmětného pozemku rovněž za období od [datum] do [datum] v částce 13 440,03 Kč s příslušenstvím ve formě úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 440,03 Kč od [datum] do zaplacení. Rozšíření žaloby učiněné podáním žalobkyně ze dne [datum] bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu ze dne 27.7.2022, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. 4. Žalovaná nesporovala, že v předmětném období byla daná část pozemku užívána její osobou bez jakéhokoliv smluvního podkladu, sporovala však výši požadovaného bezdůvodného obohacení za toto užívání. 5. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, předloženými účastníky řízení, a především pak znaleckým posudkem znalce z oboru z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví – stavby obytné [celé jméno znalce]. Žádné další návrhy na doplnění dokazování nebyly účastníky vzneseny a ani soud neshledal potřebu dalšího dokazování 6. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla vznesena důvodně pouze ve své menší části. 7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 8. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [katastrální uzemí], má soud za prokázané, že Česká republika je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], druh pozemku orná půda, o výměře 62 111 m². Mezi účastníky nebylo nijak sporováno, že část tohoto pozemku o výměře 46 522 m² je a v období od [datum] do [datum] byla žalovanou užívána bez uzavřené smlouvy. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 258 197 Kč za bezesmluvní užívání předmětného pozemku v období od [datum] do [datum], a to nejpozději do [datum], následně k úhradě částky 13 440,03 Kč za bezesmluvní užívání předmětného pozemku v období od [datum] do [datum], a to nejpozději do [datum]; uvedené skutečnosti má soud za prokázané výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum]. Za užívání dané nemovitosti v období od [datum] do [datum] žalovaná žalobkyni uhradila pouze částku 45 280 Kč, a to [datum] (k tomu viz odst. 2 tohoto rozsudku); jinak neuhradila žalovaná žalobkyni doposavad ničeho. 9. Žalobkyně za účelem stanovení výše bezdůvodného obohacení soudu předložila pouze vyjádření cenového referenta Magistrátu hlavního města Prahy v rámci Záznamu o stanovení výše úhrady za bezesmluvní užívání ze dne [datum], který dospěl k závěru, že výše náhrady za bezesmluvní užívání dané nemovitosti činí 0,15 Kč. Za situace, kdy tato výše byla žalovanou zcela sporována, přistoupil soud k ustanovení znalce za účelem stanovení výše obvyklého nájemného k předmětné nemovitosti v daném období. Ze znaleckého posudku znalce z oboru z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví – stavby obytné [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum], jehož závěry nebyly ani jednou ze stran sporovány a o jehož správnosti či úplnosti nejsou žádné pochybnosti ani ze strany soudu, bylo poté zjištěno, že výše obvyklého nájemného z části pozemku parc. [číslo] o výměře 4, [číslo] ha v k.ú. [obec] v [obec] užívaného pro zemědělské účely činí za období od [datum] do [datum] částku 59 847 Kč (18 609 Kč za kalendářní rok). 10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, jak již bylo uvedeno výše, že žaloba byla žalobci podána důvodně pouze ve své části. 11. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku blíže specifikovaného shora, přičemž žalovaná užívala část tohoto pozemku o výměře 46 522 m² bez jakéhokoliv právního titulu. Z tohoto důvodu žalované vznikla povinnost platit za užívání předmětné nemovitosti částku, která náleží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení, a to v souladu s ustanovením § 2991 a násl. o.z. Pokud se týká užívání nemovitostí bez právního důvodu, jak je tomu v tomto případě, spočívá obohacení v užívání cizí věci bez placení úhrady za užívání. Uživatel je proto povinen spotřebované plnění vrátit, a to peněžní formou. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu v daném případě je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci zpravidla formou placení nájmu. Za účelem zjištění takové částky byl soudem ustanoven znalec k podání znaleckého posudku, kterým by byla stanovena výše obvyklého nájemného k předmětné nemovitosti. Ze závěru znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že výše obvyklého nájemného v daném případě činí za období od [datum] do [datum] částku 59 847 Kč (18 609 Kč za kalendářní rok). V souladu s takto zjištěnou částkou obvyklého nájemného proto soud žalobkyni vyhověl pouze co do části uplatněného nároku, přičemž v této souvislosti rovněž zohlednil již žalovanou uhrazené plnění v částce 45 280 Kč. Žalobkyni tak náleží pro období od [datum] do [datum] z titulu bezdůvodného obohacení částka 56 504,70 Kč (pro jednotlivá kalendářní období částky 14 479 Kč + 18 609 Kč + 18 609 Kč + 4 807,70 Kč); s ohledem na již poskytnuté plnění ve výši 45 280 Kč tak bylo pro toto období žalobě vyhověno co do částky 11 224,70 Kč. Pro období od [datum] do [datum] má poté žalobkyně s ohledem na závěry znaleckého posudku nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 342,30 Kč. Žalobě v aktuálním znění bylo tedy vyhověno co do částky 14 567 Kč (11 224,70 Kč + 3 342,30 Kč), a to včetně požadovaného příslušenství z této částky, rovněž tak i z částky 45 280 Kč, ohledně které byla vzata žaloba v průběhu řízení zpět, když o příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení soud rozhodl dle ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. rozsudku). Ve zbývající části byla poté žaloba jako nedůvodně podaná soudem zamítnuta (výrok II. rozsudku). 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla v řízení úspěšná v převážné části, žádné náklady řízení jí však nevznikly (výrok III. rozsudku). 15. S ohledem na tu skutečnost, že žalobkyně, která by s ohledem na svůj převážný procesní neúspěch byla povinna hradit náklady státu ve formě vynaloženého znalečného, je osobou dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozenou od soudních poplatků, rozhodl soud tak, že náklady státu nese Česká republika (výrok IV. rozs