17 C 177/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 20 180 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a potvrzovacího SMS kódu. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Byla posouzena i příjmová a výdajová stránka a další podstatné ukazatele jako věk, rodinný stav, splátky u jiné společnosti apod. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 16 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit. Úvěr byl sjednán se splatností 30 dnů od jeho poskytnutí, tedy od [datum]. Sjednány byly i další volitelné služby, a to poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Žalovaný zaplacením korunového poplatku využil možnost posunout splatnost úvěru o 30 dní a to uhrazením částky alespoň ve výši 1 Kč na účet žalobkyně, žalovaný tak postupně dne [datum] uhradil 2 Kč, dne [datum] uhradil 2 Kč, následně dne [datum] uhradil žalovaný částku 968 Kč, dne [datum] uhradil částku 200 Kč a dne [datum] uhradil částku 100 Kč, které byly započteny v souladu s ustanovením smlouvy„ jak budete splácet“ ve stanoveném pořadí. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení úvěru včetně smluvní pokuty a poplatků. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 15 998 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 297 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 528 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatků za prodloužení splatnosti„ korunovým odkladem“ ve výši 1 898 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 960 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný úrok ve výši 132,68 od [datum] do [datum] (od 31. dne po odeslání předžalobní výzvy) a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 20 180 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („ o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4. 4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě a v přípisu ze dne [datum], žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, internetových stránek [webová adresa] a sms podpisového kódu dne [datum] smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 16 000 Kč převodem na účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena se splatností 30 dní. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 20 180 Kč RPSN činilo 48,4 %. Sjednána byla 1 splátka. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 528 Kč. Další poplatky činí 99 Kč měsíčně za službu„ Bezpečná splátka“, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatek za prodloužení splatnosti o 30 dnů v celkové výši 1898 Kč. V případě opomenutí se splátkou byl žalovaný povinen hradit účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním a smluvní pokutu ve výši 300 Kč Smluvní pokuta činí 0,1 % denně z dlužné částky a dále úrok z prodlení ve výši platného nařízení vlády. (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný uvedl, žádné děti nemá, výše příjmu činí 32 000 Kč, příjem partnera 0 Kč a splátky vůči jiným společnostem 0 Kč. Žalovaný byla ověřen v registru ISIR (zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta, karta klienta, výpis z bankovního účtu). Platba ve výši 16 000 Kč byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] zaslána dne [datum] pod [variabilní symbol] (zjištěno z potvrzení o provedené platbě). Protože žalovaný nesplácel řádně a včas, byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]). 6. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 8. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 11. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 12. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 13. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu ust. § 419 o. z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, čemuž odpovídá výše sjednané mě. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu načerpal částku ve výši 16 000 Kč, splatil postupně pouze částky 2 Kč, 2 Kč, 968 Kč, 200 Kč a 100 Kč, které byly započteny v souladu s ustanovením smlouvy„ jak budete splácet“ ve