17 C 38/2023-42 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že původní věřitel pohledávky se žalovanou uzavřel smlouvu, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Termín splatnosti pohledávky byl [datum]. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužná částky z titulu smlouvy, požaduje žalobkyně, aby soud nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a souhlasila s rozhodnutím ve věci ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 3. Ze smlouvy označené jako Smlouva o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], se zavázal poskytnout žalované částku [částka] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem do [datum]. Celková dlužná částka činila [částka]. 4. Z formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o podmínkách úvěru, přičemž zde byla stanovena rozdílná celková splatná částka, a to ve výši [částka]. 5. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná poslal na účet právního předchůdce žalobkyně částku [částka], která sloužila jako ověření účtu žalované. 6. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet žalované částku [částka]. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil touto smlouvou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně informoval žalovanou o postoupení pohledávky ze smlouvy na žalobkyni. 9. Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku po rozhodné době. 10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud tento skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem do [datum]. 11. Smlouvou o úvěru dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Odborná péče je definována v ust. § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, tedy jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 16. Podle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 17. Podle ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 18. Podle ust. § 588 zákona o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle ust. § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně či právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost kladenou zákonem o spotřebitelském úvěru, tj. řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalované. V přílohách žaloby nebyl nalezen jediný důkaz, který by zkoumání úvěruschopnosti prokazoval. K takovému ověřování byla žalobkyně, respektive její právní předchůdce, povinna dle výše uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zápůjčky, dostatečně a s odbornou péčí nezkoumal úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím zápůjčky dostatečně a s odbornou péčí posouzena. 21. Úvěrující je povinen ve smyslu ust. § 75 ve spojení s ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalované a dbát přitom na její zájmy, tj. i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Postup žalobkyně nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení žalované s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V souladu se shora citovaným ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně je srozuměna s povinností zkoumat úvěruschopnost žalované, když sama v žalobních tvrzeních navrhla, že pro případ, že soud neuzná nárok z titulu smlouvy, požaduje nárok z titulu bezdůvodného obohacení. 22. Za této situace soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ust. § 588 o. z. neplatná. 23. V tomto případě, kdy je smlouva o úvěru neplatná, se žalobkyně může po žalované domáhat úhrady finanční částky, která jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy byla poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ust. § 2991 o. z. 24. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka]. Žalovaná na tuto částku před podáním žaloby neuhradila ničeho, bezdůvodné obohacení tak činí celou jistinu ve výši [částka]. Vedle dlužného bezdůvodného obohacení soud uznal žalovanou povinnou uhradit žalobkyni úrok z prodlení za dobu ode dne následujícího po splatnosti úvěru, neboť si žalovaná musela být vědoma toho, že