24 C 366/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2022 ve znění doplnění ze dne 4. 11. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení částky 68 246 Kč s příslušenstvím (složeným z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 273,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 671,21 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 48 219 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 20,88 % ročně z částky 48 219 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení) s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel se žalovaným dne 16. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 26 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,88 % ročně a odměnou za administrativní činnost ve výši 9 000 Kč prostřednictvím 18 pravidelných měsíčních splátek po 4 770 Kč, s poslední splátkou splatnou 28. 8. 2022, což však nečinil řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto dlužnou částku zesplatnil a žalovaného vyzval k jejímu zaplacení, což však žalovaný neučinil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 byla tato pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobce. Žalobce proto požaduje zaplacení celé dlužné částky včetně příslušenství uvedeného výše. 2. Žalovaný na jednání soudu dne 13. 1. 2023 žalovaný nárok včetně příslušenství výslovně uznal co do důvodu (smlouva o zápůjčce – spotřebitelském úvěru s právním předchůdcem žalobce [číslo]) a co do výše (výslovně co do výše žalované částky včetně příslušenství). Dále uvedl, že uznává pouze původního věřitele, kterému je ochoten platit. Schopen platit však bude s ohledem a své aktuální zakázky koncem února. 3. Podle ust. § 153a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem pro uznání. V rozsudku pro uznání soud uvede pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání (§ 157 odst. 3 o.s.ř.). Ve věci byly s ohledem na výslovné uznání celého dluhu žalovaným co do důvodu i výše (stvrzené jeho podpisem na protokolu z ústního jednání soudu) splněny podmínky výše citovaného ust. § 153a odst. 1 o.s.ř., a soud proto vydal tento rozsudek pro uznání. 4. Předmětem řízení je přitom zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky, které se žalovaný v dohodnuté lhůtě a výši zavázal vrátit, což však neučinil (v rozsahu žalované částky, která nebyla sporována), právní předchůdce žalobce proto úvěr zesplatnil a žalobce (jako jeho právní nástupce) má proto právo na zaplacení celé dlužné částky plynoucí ze smlouvy o úvěru včetně smluvních úroků (jak byly v části kapitalizovány). Soud proto žalobě zcela vyhověl, když požadované úroky z prodlení, přiznal ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k ust. § 1970 o.z., když byly v části rovněž kapitalizovány. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. K aktivní věcné legitimaci žalobce soud uzavřel, že v řízení bylo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 zcela prokázáno, že na žalobce byla v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. postoupena výše specifikovaná pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovaným, která je předmětem této žaloby, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně písemně oznámeno (viz oznámení o postoupení pohledávky). Žalobce se tak stal novým věřitelem žalovaného, žalovaný tak byl od okamžiku oznámení postoupení dané pohledávky (a nadále je) povinen plnit výhradně žalobci, jako novému věřiteli (když k postoupení pohledávky na nového věřitele není třeba souhlasu dlužníka). 6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 730 Kč, z odměny advokáta za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, účast na jednání dne 13. 1. 2023) po 3 860 Kč podle § 8 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 4 úkony právní služby ve výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a z 21% DPH z odměn a náhrad ve výši 3 494,40 Kč, tj. celkem 22 864,40 Kč. Dále soud postupoval podle příkazu § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Soud podle § 160 o.s.ř. prodloužil obecnou pariční lhůtu ke splnění povinností žalovaného na dobu 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Takto určenou lhůtu plnění soud považuje za přiměřenou vzhledem zejména k výši žalované částky i výši náhrady nákladů řízení, jakož i k osobě žalobce (kterému takto stanovená lhůta plnění zjevně nemůže přivodit jakoukoli újmu), i době, která již uplynula od podání žaloby (a v níž nic nebránilo žalovanému byť např. ve splátkách dluh, který výslovně uznal, plnit), a to s ohledem na tvrzené majetkové možnosti žalovaného.