24 C 55/2023-12 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 15 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný spolu s veškerými poplatky a případnými pokutami zavázal uhradit nejpozději do [datum], což však neučinil. Žalobce proto požadoval po žalovaném zaplacení dlužné částky plynoucí z dané úvěrové smlouvy sestávající z jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 7 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každé prodlení se zaplacením splátky, tj. v celkové výši 2 500 Kč; na tento dluh však žalovaný před podáním žaloby zaplatil pouze částku 4 000 Kč. Žalobce se proto domáhá zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 15 500 Kč, a to spolu se zákonnými úroky z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal bez potřeby nařízení jednání a vycházel přitom z listinných důkazů. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když identifikace žalovaného byla učiněna prostřednictvím jedinečného identifikačního kódu, přičemž žalovaný svou totožnost potvrdil i prostřednictvím sdělení svého bankovního účtu, z něhož žalobci dne [datum] zaslal potvrzovací platbu ve výši 1 Kč (prokázáno Potvrzením o přijetí platby the [příjmení] z účtu [bankovní účet] z [datum]) a na který byla následně celá částka sjednaného úvěru žalobcem žalovanému vyplacena, tj. ve výši 10 001 Kč (prokázáno potvrzením o provedení platby 10 001 Kč na účet [bankovní účet] z [datum]). Smlouvou o podnikatelském úvěru [číslo] tak vzal soud dále za prokázané, že žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč (a tyto finanční prostředky mu [číslo] poskytl, jak je uvedeno výše) a žalovaný se úvěr zavázal vrátit splátkami po 2 000 Kč a u každé splátky spolu se sjednaným poplatkem ve výši po 1 400 Kč (tj. v celkové výši 7 000 Kč) se splatností jednotlivých splátek [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], [číslo] a [číslo] V čl. 8 dané smlouvy o úvěru účastníci dále sjednali pro případ prodlení žalovaného se zaplacením jakékoli jednotlivé splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky dle výše uvedené smlouvy vyzván před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku dle výše uvedené smlouvy zaplatil. 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Na základě uzavřené smlouvy o podnikatelském úvěru poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal ve stanovených 5 splátkách a spolu se sjednaným poplatkem v celkové výši 7 000 Kč vrátit zcela do [datum]. Žalovaný v řízení ani netvrdil ani neprokázal, že by tento úvěr splatil, žalobce má proto právo na zaplacení částky 17 000 Kč a rovněž na zaplacení částky smluvní pokuty sjednané v čl. 8 pro případ prodlení žalovaného s plněním každé jednotlivé splátky (tj. v daném případě ve výši 2 500 Kč), a to ve smyslu ust. § 2048 o.z. Žalobce tedy v řízení prokázal, že finanční prostředky žalovanému poskytl, naopak žalovaný, aby se ubránil, musel by tvrdit a prokazovat, že celkovou dlužnou částku včetně poplatků a smluvní pokuty uhradil, což však neučinil. Žalobce pak požadoval pouze zaplacení částky 15 500 Kč s tím, že 4 000 Kč žalovaný po splatnosti avšak před podáním žaloby zaplatil. Soud proto žalobě v daném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. spojení s § 1970 o.z., když jsou požadovány až ode dne následujícího po splatnosti poslední smluvené splátky do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč a podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“), dále z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 2 252 Kč. Odměna advokáta přitom byla stanovena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z činnosti soudu je mu známo, že žalobce podává na daném ustáleném vzoru opakovaně velké množství obdobných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace žalované strany, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř.