28 C 247/2023-10 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobou domáhala po žalované zaplacení částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zjistila, že nákladní automobil jiný než podle písmena r s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, [registrační značka]: [anonymizováno] je evidován jako provozovaný a že žalovaná, coby provozovatel, neměla ode dne [datum] do dne [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo tak nebylo 105 dní pojištěno, čímž žalovaná porušila zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Dále je žalovaná vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], které je evidováno jako provozované, a v období od [datum] do [datum] neměla žalovaná sjednáno k vozidlu pojištění. Vozidlo tak bylo 105 dní nepojištěno. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek placený vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše příspěvku se stanoví jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně má dále nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby příspěvek uhradila, splatnost příspěvku ve výši 15 525 Kč nastala dne [datum] a splatnost příspěvku ve výši 7 125 Kč nastala dne [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky. 2. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a žalovaná nereagovala na výzvu soudu, soud k projednání věci nenařizoval jednání. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl ke skutkovým zjištěním, že žalovaná neměla v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 105 dní sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – nákladní automobil jiný než podle písmena r s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg, [registrační značka]: [anonymizováno], a dále v tomto období neměla žalovaná sjednáno pojištění k osobnímu vozidlu s objemem válců motoru nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], VIN: [anonymizováno]. Žalovaná byla proto vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k úhradě ze dne [datum]). Žalovaná byla žalobkyní upomínána k úhradě nedoplatku příspěvku upomínkami ze dní [datum] a [datum] neuhradila žalobkyni však ničeho (prokázáno upomínkami ze dne [datum] a [datum]). Následně byla zaslána žalované také předžalobní výzva k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím archem). Žalovaná však neuhradila ničeho, což nesporuje. 4. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaná provozovala svá vozidla bez řádného pojištění dle zákona, a proto žalobkyni vznikl nárok na uhrazení příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 5. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (podle ustanovení § 2a vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč). Dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 6. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., když provozovala svá vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto jí vznikla povinnost uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku v souladu s ust. § 4 odst. 1 a ust. § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná částka celkem ve výši 22 650 Kč sestává souladu s ust. § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. z částky vypočtené součinem zákonné denní sazby (145 Kč, resp. 65 Kč) a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (105 dní), a dále poplatku ve výši 2x 300 Kč spojeného s vymáháním pohledávky, jež odpovídá množství a rozsahu administrativních úkonů učiněných v souvislosti s vymáháním nároku po žalované. Jelikož žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila, ani po upomínkách, soud jí tuto povinnost uložil. (výrok I.) 7. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů spojených se zaplacením soudního poplatku ve výši 906 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátkou za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, to vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“), kdy sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky částku 300 Kč, a dále ve výši 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 14b odst. 5 vyhlášky s odkazem na její ustanovení § 11 odst. 1, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) včetně náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % (výrok II.) 10. Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 358 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).