28 C 498/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou podanou ke zd. soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 52 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že uzavřela se žalovanou dne [datum] nájemní smlouvu k bytu, na základ které se žalovaná zavázala hradit nájemné ve výši 10 400 Kč splatné vždy k 25. dni v měsíci. Žalovaná uhradila nájemné pouze za měsíce červenec a srpen roku 2021 a následně 200 Kč za měsíc září. Žalované byla uložena povinnost uhradit nájemné za měsíc únor 2022 až červen 2022 rozsudkem č.j. 28 C 247/2022-21. Žalobkyně touto žalobou požaduje dlužné nájemné za měsíc červenec až listopad 2022. Ke dni [datum] došlo k nucenému vyklizení žalované z domu. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, ale neuhradila ničeho. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně je vlastníkem nemovitosti, pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba ev. [číslo] pozemku [číslo] a pozemku parc. [číslo] to vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí). Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na základě které přenechala žalobkyně uvedenou nemovitost k užívání žalované (zjištěno z nájemní smlouvy, čl. 1), a to do [datum] (zjištěno z nájemní smlouvy, čl. 4). Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni nájem ve výši 10 400 Kč (zjištěno z nájemní smlouvy, čl. 5). Žalovaná užívala nemovitosti do dne [datum], kdy došlo k provedení exekuce vyklizením (prokázáno exekučním příkazem ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvu ze dne [datum]). 4. Podle ustanovení § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle ustanovení § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 5. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu nemovitosti, na základě které přenechala žalobkyně žalované k užívání nemovitost do dne [datum] a žalovaná se zavázala hradit měsíčně nájemné ve výši 10 400 Kč. Žalovaná nevyklidila nemovitost ke dni skončení nájmu a pokračovala v jejím užívání až do dne [datum], kdy proběhla exekuce vyklizením. Žalobkyni tak vznikl nárok také na úhradu za užívání bytu po dobu, kdy žalovaná byt sice užívala, ale nájemní vztah dle nájemní smlouvy skončil. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila žalobkyni nájem a ani náhradu za pozdě odevzdaný byt, soud jí tuto povinnost uložil, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve spojení s ust. § 1970 o. z. (výrok I.) 6. Výše úroku z prodlení je stanovena v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů. 7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšnému žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 600 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 3 180 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé, a odst. 2 písm. h) vyhlášky, jednoduchá výzva k plnění, když jejich výše je dána § 7 bod 5. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 1 a 4 uvedené vyhlášky). (výrok II.) 9. Celkové náklady žalobkyně ve výši 15 232,4 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu daně z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 21% a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. O povinnosti žalobkyně zaplatit České republice na účet zdejšího soudu doplatek soudního poplatku soud rozhodl podle ust. § 2 odst. 1 písm. a), ust. § 2 odst. 2 a ust. § 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Samotnou výši pak soud určil podle položky 1 písmeno b) Sazebníku, výše soudního poplatku činí 2 600 Kč. Žalobkyně již uhradila soudní poplatek ve výši 2 080 Kč, proto jí soud uložil uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 520 Kč (výrok III.)