31 C 144/2023 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 87 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne [datum]. Dle čl. 8 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou pěti splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3 smlouvy má žalobkyně rovněž nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru, tj. celkem částku 35 000 Kč. Žalovaná částka se tedy skládá z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 35 000 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná byly podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), usnesením zdejšího soudu č. j. EPR 55083/2023–11 vyzvány, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení sdělily, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť soud měl za to, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Současně byly poučeny, že neodpoví-li na tuto výzvu, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se v uvedené lhůtě nevyjádřila, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o. s. ř. a vynesl rozsudek bez nařízeného jednání. 4. Soud proto věc rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu i z listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Soud učinil za použití § 132 o.s.ř. tento závěr o skutkovém stavu. 5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v měsíčních splátkách po 17 000 Kč s konečnou splatností úvěru dne [datum]. Strany se dohodly na poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Dále se strany dohodly, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je žalovaná povinna uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč /prokázáno smlouvou o podnikatelském úvěru [číslo] potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] Žalovaná poskytnutý úvěr žalobkyni řádně a včas nesplatila a dluží tak celkem částku 87 500 Kč. Právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzval /prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum], podacím lístkem/. 6. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Vzhledem ke shora uvedenému soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z. Žalobkyně se zavázala na základě této smlouvy poskytnout žalované peněžení prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 17 000 Kč. Tím, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni nezaplatila řádně a včas, ocitla se v prodlení s plněním peněžitého závazku, a je proto povinna zaplatit žalovanou částku spolu s příslušenstvím. Soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. 9. O příslušenství soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 359,6 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 87 500 Kč sestávající z částky 4 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 620 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 4 620 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 o. s. ř. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 760 Kč ve výši 3 099,6 Kč. Celkové náklady žalobkyně tak činí 21 359,6 Kč. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro jejich prodloužení.