70 C 27/2023-49 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobou ze dne 3.1.2023 ve znění zaslané opravy a doplnění žaloby ze dne 21.2.2023 a ze dne 27.6.2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 15 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ], [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), byla uzavřena smlouva o úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalované dne 2.2.2021 úvěr ve výši 16 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 4.3.2021. 2. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa]), na kterých se žalovaná nejdříve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a byl jí zřízen uživatelský účet, ke kterému měla přístup jen žalovaná. Žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyně žádost o úvěr a po akceptaci návrhu úvěrové smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně a ověření schopnosti žalované splácet úvěr bylo žalované zasláno konkrétní znění smlouvy k odsouhlasení s navrhovanou výší i splatností úvěru. Následně byly žalované zaslány dne 2.2.2021 i peněžní prostředky na jí sdělený bankovní účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 3. K posouzení schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že byla žalovaná lustrována právní předchůdkyní žalobkyně v databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně schopnosti žalované splácet úvěr. K otázce posouzení schopnosti žalované splácet úvěru nenavrhla žalobkyně žádný důkaz s tím, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně jako důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla, aby soud žalobě vyhověl v rozsahu poskytnutého bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně majitele účtu, na který byly finanční prostředky poskytnuty. 4. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3.12.2020. 5. Jelikož žalovaná poskytnuté finanční prostředky nevrátila v termínu splatnosti, ačkoliv byla na úhradu dluhu upomenuta předžalobní výzvou ze dne 10.4.2022, obrátila se žalobkyně na soud a žádala po zohlednění dílčí úhrady ve výši 800 Kč, částku 15 200 Kč, jejíž splatnost nastala dne 4.3.2021 s tím, že pokud by soud neposoudil nárok žalobkyně na zaplacení dluhu z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované s tím, že prostředky ve výši 16 000 Kč byly poskytnuty na účet uvedený žalovanou a žalovaná uhradila pouze částku 800 Kč. Dluh na jistině tak činí částku 15 200 Kč. 6. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 7. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 8. Na základě listinný důkazů založených ve spise soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o uživatelském účtu. Smlouva o uživatelském účtu byla uzavřena, jako předstupeň smlouvy revolvingovém účtu, neboť pro uzavření smlouvy o revolvingovém účtu je zapotřebí nejprve uzavřít smlouvu o uživatelském účtu, aby bylo možné následné právní vztahy ze smlouvy o revolvingovém úvěru spravovat elektronickou formou. Prostřednictvím založeného uživatelského účtu tak mohla právní předchůdkyně žalobkyně komunikovat se žalovanou a obráceně (zjištěno ze smlouvy o uživatelském účtu). 9. Žalovaná následně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr, jehož rámec bude stanoven v závislosti na posouzení úvěruschopnosti žalované. Minimální výše poskytnutého úvěru činí 1 000 Kč v případě prvního čerpání úvěru a 500 Kč v případě každého dalšího čerpání úvěru (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru). V daném případě žalobkyně umožnila čerpání úvěru ve výši 16 000 Kč, které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout do dvou pracovních dnů od uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná poté byla povinna úvěr splatit do 30 dnů od den poskytnutí úvěru, nebo formou měsíčních splátek (zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). 10. Předchůdkyně žalobkyně poslala z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] dne 2.2.2021 částku ve výši 16 001 Kč (zjištěno z výpisu z účtu č. [bankovní účet]). 11. Na účtu č. [bankovní účet] byla v únoru roku 2021 evidována příchozí platba ve výši 16 001 Kč. Současně bylo zjištěno, že účet je vedený na identifikační údaje žalované (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] ze dne 31.1.2023 a ze dne 7.3.2023). 12. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky dne 3. 12. 2020. Na základě této uzavřené smlouvy se výlučným vlastníkem pohledávek předchůdkyně žalobkyně stala nově žalobkyně. Veškeré pohledávky, které přešly na žalobkyni jsou specifikovány v příloze č. 1 této smlouvy o postoupení. V příloze byla mimo jiné obsažena pohledávka [číslo] ve výši 15 200 Kč, vedená na jméno žalované (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně přílohy). 13. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 10.4.2022 (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky). 14. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou před podáním žaloby ze dne 10.4.2022 (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 10. 4. 2022). 15. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pouze na základě údajů poskytnutých žalovanou a učiněnou lustrací v registrech dlužníků, nicméně k uvedenému nedoložila žádný listinný důkaz. 16. Žalovaná na dluh uhradila pouze částku ve výši 800 Kč a ani v řízení tuto skutečnost nesporovala. 17. Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru s připojením podpisu ve formě zaslaného kódu, na základě které žalovaná obdržela dne 2.2.2021 finanční prostředky ve výši 16 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná na dluh uhradila pouze částku 800 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smluvně postoupena na žalobkyni. Schopnost žalované splácet úvěr prověřovala právní předchůdkyně žalobkyně a k uvedenému žalobkyně nedisponuje žádným listinným důkazem a pro případ neuznání nároku důvodného na základě uzavřené smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná po podání žaloby na dluh ničeho neuhradila a v řízení nesporovala výši ani existenci dluhu. 18. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), jelikož strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru a dále podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“)., konkrétně zejména podle ust. § 1879 o.z., podle něhož může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) a dále podle ust. § 2395 o. z., na základě kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. 20. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Judikatura dovodila povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit z porušení této povinnosti důsledky tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Přičemž věřitel nedostojí povinnosti post