70 C 43/2023-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 4.11.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 067 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 25.8.2021 pojistnou smlouvu [číslo] jejíž předmětem bylo pojištění [příjmení] [jméno] Počátek pojištění byl stanoven ke dni 26.8.2021. Výše pojistného byla stanovena dohodou stran s frekvencí platby měsíční. Pojistná smlouva zanikla ke dni 3.2.2022 z důvodu neplacení pojistného. Dlužné období, za které nebylo pojistné hrazeno, je období ode dne vzniku pojištění 26.8.2021 do dne zániku pojistné smlouvy 3.2.2022. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném k úhradě částku 11 067 Kč a to spolu se zákonným úrokem z prodlení počínaje dnem následujícím po zániku pojistné smlouvy až do zaplacení dluhu. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci je přítomen cizí prvek daný státní příslušností žalovaného, soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Jelikož mezinárodní dvoustranná smlouva uzavřená s Ruskou federací spory z pojistných smluv výslovně neřeší, aplikoval soud s odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), konkrétně čl. 14 odst. 1, podle něhož může pojistitel žalovat pojistníka u soudu toho členského státu, v němž má bydliště, když žalovaný měl bydliště na území České republiky ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis. Rozhodné právo je právo české s odkazem na článek 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (shodně v obdobné věci rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 8/2021 ze dne 17.2.2021). 4. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Na základě listinných důkazů založených ve spise učinil soud skutková zjištění, že mezi účastníky byla dne 25.8.2021 uzavřena pojistná smlouva Rizikové životní pojištění – [příjmení] [anonymizováno] [číslo] s počátkem pojištění 26.8.2021 a koncem pojištění 25.8.2028. Pojistné bylo sjednáno ve výši 2 087 Kč, a to s měsíčním pojistným obdobím. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období. Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky (zjištěno z pojistné smlouvy [číslo] z všeobecných pojistných podmínek). Žalobkyně vystavila žalovanému pojistku ze dne 16.9.2021 (zjištěno z listiny [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 16.9.2021). Jelikož žalovaný neuhradil řádně sjednané pojistné, když od počátku pojištění nehradil ničeho, byl upozorněn na existenci dluhu a na následný možný zánik pojištění, nebude-li dlužné pojistné uhrazeno do 3.2.2022 (zjištěno z upomínky ze dne 10.12.2021). Následně byl o zániku pojištění i o dlužné částce na pojistném žalovaný žalobkyní vyrozuměn (zjištěno oznámení zániku pojistné smlouvy ze dne 3.3.2022). Pojištění zaniklo dne 3.2.2022, žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od 26.8.2021 do 3.2.2022. Žalovaná částka je součtem dlužného pojistného v poměrné části za shora vymezené dlužné období. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužného pojistného písemně vyzvala (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 13.10.2022, vč. dokladu o odeslání). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. 6. Soud učinil skutkový závěr, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu shora specifikovanou, na základě níž žalovanému bylo poskytnuto životní pojištění a žalovaný byl povinen hradit sjednané pojistné ve výši 2 087 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný nehradil řádně pojistné, došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 3.2.2022 a žalovaný byl za období od počátku pojištění (26.8.2021) do jeho zániku (3.2.2022) povinen žalobkyni uhradit dlužné pojistné ve výši 11 067 Kč, což žalovaný ani po předžalobní výzvě neučinil. 7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně (jako pojistitel) uzavřela s žalovaným (jako pojistníkem) smlouvu ve smyslu ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost) a žalovaný se zavázal za toto pojištění platit pojistné ve sjednané výši. Podle ust. § 2775 odst. 1 o.z. pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření smlouvy. Podle ust. § 2782 odst. 1 o.z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Žalovaný pojistné řádně nehradil, proto byl vyzván k zaplacení upomínkou ve smyslu ust. § 2804 o.z., podle něhož upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, pojištění zanikne marným uplynutím této lhůty. Jelikož žalovaný dlužné pojistné nezaplatil, pojištění zaniklo. 8. Žalobkyně poskytovala žalovanému pojištění v období od 26.8.2021 do 3.2.2022, avšak žalovaný sjednané pojistné za toto období nezaplatil, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému tuto povinnost s tím, že vedle dlužného pojistného je žalovaný povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení, přičemž o tomto úroku z prodlení soud rozhodl s odkazem ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že počátek úročení byl stanoven na den následující po splatnosti zániku pojistné smlouvy a trvá až do uhrazení dluhu. 9. O lhůtě k plnění rozhodl soud v souladu s ust. § 160 o.s.ř. s tím, že pro prodloužení obecné pariční lhůty neshledal důvody. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a odměny advokáta za 3 úkony právní služby - příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) po 300 Kč podle ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu, dále tomu odpovídající 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč (počítáno z částky 1 200 Kč v sazbě 21 %). Odměna právního zástupce byla stanovena s odkazem na ust. § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně podává typově shodné žaloby, a to na ustáleném vzoru, opakovaně ve velkém množství (tzv. formulářové žaloby), taková žaloba má podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje od jiných žalob jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh, co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení, dostatečně individualizován (k pojmu formulářové žaloby blíže Ústavní soud ČR v nálezu sp.zn. I. ÚS 3923/11 ze dne 29.3.2012). Ostatně výpočet náhrady nákladů řízení byl učiněn i v souladu s návrhem žalobkyně. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plnění s odkazem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.