8 C 313/2023-28 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný užívá od [datum] bytovou jednotku [číslo] byt, zapsanou na [list vlastnictví], vymezenou v budově – [část obce], [adresa], [číslo], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], na pozemcích parc. č. [rok] a [rok], zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], [anonymizováno] [územní celek] (dále též jen„ byt“ či„ bytová jednotka“), která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, bez právního důvodu, čímž se bezdůvodně obohacuje na úkor žalobkyně. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětnému bytu (spolu s podílem na společných částech domu ve výši [číslo]) bylo zrušeno a vypořádáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Předmětná bytová jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, žalovaný však i nadále předmětný byt obývá a užívá, aniž by hradil žalobkyni jakékoli nájemné. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši celkem 226 824 Kč, kdy tato částka odpovídá nájemnému v místě a čase obvyklém, a to za dobu od července [rok] do února [rok] včetně. Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil ve svém podání ze dne [datum] a ze dne [datum], a dále při jednání konaném dne [datum]. Žalovaný předně nesouhlasí s průběhem předchozích řízeních, má výhrady k různým soudcům soudu prvoinstančního či odvolací či výhrady k osobě znalce [příjmení]. Pokud jde o nárok, který je předmětem tohoto řízení, žalovaný zejména nesouhlasí s výší stanoveného obvyklého nájemného. Žalovaný je rovněž omezen v užívání celé bytové jednotky, neboť v minulosti uzavřel žalovaný se svou bývalou manželkou dohodu o užívání části bytu, kterou žalovaný nadále dodržuje, tedy minimálně v této části je nárok žalobkyně vůči žalovanému zcela nedůvodný. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění. 4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zrušeno spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, každého s podílem ideální ½ vzhledem k celku na nemovitostech – bytové jednotce [číslo] byt, zapsané na [list vlastnictví], vymezené v budově – [část obce], [adresa], [číslo], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], na pozemcích parc. č. [rok] a [rok], zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], okres [územní celek], spoluvlastnickým podílem na společných částech domu ve výši [číslo], vše zapsané v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], nemovité věci – bytová jednotka [číslo] byt, zapsaná na [list vlastnictví], vymezená v budově [část obce], [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], na pozemcích par. č. [rok] a [rok], zapsané na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], okres [územní celek], s příslušeným podílem na společných částech domu ve výši [číslo], vše zapsané v Katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha, byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši 2 950 000 Kč. Tento rozsudek nabyl ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] právní moci dne 4.7.2022 (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]). 5. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalec v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí a stavebnictví, stavby obytné, vypracoval dne [datum] dodatek [číslo] ke znaleckému posudku [číslo] [rok] o ceně v místě a čase obvyklé nájemného za užívání id. ½ bytové jednotky [číslo] v k.ú. [část obce], v [obec a číslo], a to za účelem stanovení výše nájemného za období od [datum] do [datum]. Tímto posudkem byla cena nájemného vyčíslena na částku 18 382 Kč měsíčně pro první čtvrtletí roku [rok], na částku 27 027 Kč měsíčně pro druhé čtvrtletí roku [rok], a dále zejména na částku 27 763 Kč měsíčně pro třetí čtvrtletí roku [rok] a na částku 28 707 Kč měsíčně pro čtvrté čtvrtletí roku [rok] (dodatek [číslo] ze dne [datum] ke znaleckému posudku [číslo] [rok]). 6. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného výzvou ze dne [datum] odeslanou téhož dne k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu žalovaným bez právního důvodu v období od července [rok] do února [rok] ve výši celkem 226 824 Kč, a to do 7 dnů obdržení výzvy (výzva k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] včetně připojené dodejky a podací stvrzenky ze dne [datum]). 7. Účastníci učinili v průběhu řízení nesporným, že předmětná bytová jednotka je ve výlučném vlastnictví žalobkyně a rovněž, že předmětný byt užívá (minimálně v určité části) právě žalovaný (nesporná tvrzení účastníků řízení). 8. Soud zamítl návrh žalovaného na doplnění dokazování místním šetřením a novým znaleckým posudkem, jelikož soud má za to, že tyto důkazy nejsou relevantní z hlediska předmětu řízení (jde-li o místní šetření), případně za daného skutkového stavu, který byl soudem zjištěn, jsou nadbytečné a jejich další provádění by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti soudního řízení. Soud již na tomto místě (a podrobněji viz dále) zdůrazňuje, že žalovaný pouze obecně nesouhlasil s výší nájemného stanoveného znaleckým posudkem, resp. dodatkem [číslo] ke znaleckému posudku (odst. 5 odůvodnění), avšak nijak své výhrady či námitky proti tomuto posudku (dodatku) či např. proti osobě znalce nespecifikoval, nekonkretizoval, a zejména ani netvrdil, že by nájemné mělo být stanoveno v nižší výši. 9. Ze shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je výlučným vlastníkem bytu, který užívá žalovaný. Žalovaný nehradí v této souvislosti žalobkyni žádné nájemné, žádnou úplatu. 10. Po právní stránce hodnotil soud věc takto: 11. Podle § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 14. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně se stala výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky, kdy podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k této bytové jednotce bylo pravomocně zrušeno a vypořádáno rozhodnutím soudu. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] (viz odst. 4 odůvodnění). I přes skutečnost, že žalovaný pozbyl právní důvod k jakémukoli užívání předmětného bytu, užíval a užívá jej nadále. Za toto užívání nehradí žalovaný žalobkyni žádnou úplatu, žádné nájemné. Žalovaný v průběhu řízení pouze uvedl, že hradí poplatky přímo spojené s užíváním bytu, tedy např. pojištění, služby atp., nicméně zde se jednak nejedná o platby, které by náležely žalobkyni, jednak jde o platby spojené s přímým užívám bytu (např. energie, voda atp.) a tedy nikoli platby odpovídající úplatě za užívání věci ve výlučném vlastnictví jiné osoby. Ostatně žalovaný v této souvislosti ani netvrdil, že by na nárok žalobkyně uplatněný žalobou, tedy částku vyčísleného bezdůvodného obohacení, které odpovídá výši nájemného, plnil či plnil alespoň částečně. Pro úplnost lze uvést, že na uvedených závěrech, které jsou stěžejní pro rozhodnutí soudu ve věci, nemění samozřejmě nic ani tvrzení žalovaného o zamýšleném„ sporování“ řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (pravomocně skončené řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]) či podávání návrhu na obnovu tohoto řízení. 15. V řízení bylo dále zjištěno, a bylo mezi účastníky nesporné, že předmětný byt užívá (minimálně částečně) právě žalovaný. Pasivní legitimace žalovaného v daném řízení je tedy bezesporu dána a zcela irelevantní jsou i vyjádření žalovaného v tom smyslu, že se v předmětné bytové jednotce mají nacházet věci zanechané zde bývalou manželkou žalovaného či jeho synem. Takové tvrzení samozřejmě nemá žádný vliv na předmět tohoto řízení ani nárok žalobkyně uplatňovaný žalobou. Žalobkyně se domáhá vydání bezdůvodného obohacení (zaplacení určité částky) po žalovaném jako osobě, která užívá byt ve výlučném vlastnictvím žalobkyně, aniž by jí k tomu svědčil jakýkoli právní důvod. Rozhodující je tedy pouze skutečnost, že žalovaný předmětný byt po celé