8 C 419/2023-19 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr dle sjednaných podmínek. Celkovou dlužnou částku ve výši 63 963 Kč měl žalovaný uhradit prostřednictvím 78 týdenních splátek po 821 Kč. Úrok byl smluvními stranami sjednán na 20,79 % ročně. Žalovaný se žalovaný dostal do prodlení a neuhradil na svůj dluh již ničeho. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o změně v osobě věřitele informován. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho ani přes výzvy strany žalující. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši celkem 61 239,72 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku, zákonného úroku z prodlení a úroku. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. 4. Z dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tato dohoda byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO]. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši celkem 33 963 Kč, který je součtem kapitalizovaných úroku za půjčené peněžní prostředky, částky za zpracování zápůjčky a částky za službu komfortního a flexibilního splácení. Úroková sazba byla smlouvou sjednána na 20,79 % ročně. Součástí smlouvy jsou dále smluvní podmínky, ze kterých byla soudem zjištěna podrobnější úprava vzájemných práv a povinností smluvních stran. 5. Ze zákaznické karty žalovaného soud zjistil, že žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobkyně mj. údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy [číslo] této smlouvy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaný byl informován o změně v osobě věřitele a byl současně vyzván k úhradě svého dluhu. 8. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky za ním, a to pokud by svůj dluh ve stanovené lhůtě nezaplatil. 9. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud po zjištění skutkového stavu došel k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný. Žalobkyně předložila listinné důkazy osvědčující její nárok na požadované žalované částky. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty finanční prostředky (když v řízení nebyl proveden žádný důkaz, že by tomu tak nebylo, a nikdo to ani netvrdil) a žalovaný se tyto prostředky zavázal splácet za dohodnutých podmínek spolu se sjednanou úrokovou sazbou a zavázal se hradit i poplatky, které byly smlouvou sjednány. Žalovaný své povinnosti splatit poskytnutý úvěr nedostál. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný uhradil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně, proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které bylo podpořeno listinnými důkazy. V souladu se smlouvou došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl povinen uhradit celou dlužnou částku, k čemuž nedošlo. Žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně s tím, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena, tak vznikl nárok rovněž na úrok z prodlení ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud zároveň uzavřel, že žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) dostála i svým povinnostem vyplývajícím ze zákona o spotřebitelském úvěru, kdy před poskytnutím finančních prostředků zkoumala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 534,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 450 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. vypočtená z tarifní hodnoty sporu v částce 3 580 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní upomínku). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.), s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).