26 C 216/2024-96 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne 29. 4. 2024 domáhali, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit a předat jim byt specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobci uvedli, že jsou výlučnými vlastníky bytu č. , hodnota, (před přečíslováním , Anonymizováno, .), o rozloze , Anonymizováno, m2, 3+1, situovaném ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží, domu č. p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , stojícím na pozemku p. č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , katastrální území , adresa, , pro obec , adresa, (dále jen „Byt“). Byt se nachází na adrese , adresa, . Žalovanému vznikl nájem bytu na základě přechodu nájmu bytu po zemřelé , jméno FO, (bývalé manželce), která byt užívala společně s žalovaným v rámci rodinné domácnosti. Žalobci s žalovaným dne 21. 7. 2004 deklarovali přechod nájmu výše uvedeného Bytu nájemní smlouvou o nájmu bytu. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Nájem Bytu skončil dnem 31. 8. 2023, a to na základě výpovědi z nájmu bytu, která byla žalovanému doručena dne 2. 5. 2023 (dále jen „Výpověď“). Žalovaný se poté u zdejšího soudu žalobou domáhal určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, která byla zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo poté potvrzeno i Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím. Žalobci proto žalovaného výzvou ze dne 26. 3. 2024 vyzvali k vyklizení bytu. Žalovaný však byt ke dni podání žaloby nevyklidil a vyhýbá se komunikace s žalobci. Žalovaný i nadále byt neoprávněně užívá, a to bez právního titulu, neboť jeho nájemní vztah k předmětnému bytu skončil na základě Výpovědi. Z tohoto důvodu mají žalobci za to, že v daném případě jsou splněny veškeré zákonné podmínky, dle kterých má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje nebo jej ruší, a proto se touto cestou vůči žalovanému domáhají jeho vyklizení předmětné nemovité věci.2. Žalovaný se k žalobě věcně nevyjádřil.3. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 11. 9. 2024, žalovaný byl k tomuto jednání řádně obeslán a zároveň byl poučen o následcích nedostavení se k jednání, z daného jednání se však omluvil ze zdravotních důvodů a k jednání se nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), jednal v nepřítomnosti žalovaného. Soud dodává, že opakovaným žádostem žalovaného o odročení jednání (ze dne 5. 9. 2024, doručené soudu dne 8. 9. 2024, ze dne 9. 9. 2024, doručené soudu téhož dne a ze dne 10. 9. 2024, doručené soudu dne 11. 9. 2024), alespoň o tři měsíce nevyhověl, neboť je považoval za nedůvodné, když z doložených ambulantních lékařských zpráv neplyne, že by žalovanému jeho zdravotní stav znemožňoval účast při jednání u soudu.4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobci jsou výlučnými vlastníky bytového domu č. p. , Anonymizováno, stojícího na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , katastrální území , adresa, , pro obec , adresa, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí ze dne 29. 4. 2024). Mezi žalobci a žalovaným byla dne 21. 7. 2004 uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 21 7. 2004). Nájem byl ukončen výpovědí z nájmu bytu ze dne 12. 4. 2023, kterou žalobci žalovanému doručili dne 2. 5. 2023 a která se opírala o výpovědní důvod uvedený v § 2288 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, že byt potřebují pro svého příbuzného , jméno FO, . Výpovědní doba byla tříměsíční a počala běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, kdy byla žalovanému doručena výpověď. Nájem podle výpovědi skončil k 31. 8. 2023. Dne 17. 6. 2023 podal žalovaný k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, o které bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 20. 9. 2023 pod č.j. 24 C 192/2023-56 tak, že byla zamítnuta žaloba, na určení, že výpověď z nájmu bytu č. , hodnota, (dříve č. , hodnota, ), nacházejícího se ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, , je neoprávněná (výrok I. tohoto rozsudku) A výrokem II. pak bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 28 097 Kč. K odvolání žalovaného rozhodl Městský soudu v Praze jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 14. 12. 2023 pod č.j. 58 Co 379/2023-82 tak, že rozsudkem soudu I. stupně potvrdil a uložil žalovanému zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 9 365,40 Kč (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 20. 9. 2023, č. j. 24 C 192/2023-56 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 58 Co 379/2023-82 a s výpovědí z nájmu ze dne 12. 4. 2023). Žalovaný předmětný byt nevyklidil a nepředal jej žalobcům, a proto jej žalobci vyzvali výzvou ze dne 26. 3. 2024 k vyklizení předmětného bytu s odkazem na rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 58 Co 379/2023-82 ze dne 14.12.2023 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 24 C 192/2023-56 ze dne 20.9.2023, kterým došlo k zamítnutí žaloby, jejímž prostřednictvím se žalovaný domáhal určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Na základě výše uvedených rozhodnutí, jakož i samotné výpovědi z nájmu bytu, která byla žalovanému doručena dne 2. 5. 2023, ho vyzvali k vyklizení předmětného bytu a stanovili mu termín do 10. 4. 2024 (prokázáno výzvou k vyklizení nemovitostí ze dne 26. 3. 2024).6. Z provedeného dokazování vyplývá skutkový závěr, že žalobci jsou výlučnými vlastníky bytu č. , hodnota, (před přečíslováním , Anonymizováno, .), o rozloze , Anonymizováno, m2, 3+1, situovaném ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží, domu č. p. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , stojícím na pozemku p. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, na LV , Anonymizováno, . Žalovaný na základě nájemní smlouvy užíval byt již od roku 2004. Nájem byl ukončen výpovědí ze dne 12. 4. 2023, kterou žalobci žalovanému doručili dne 2. 5. 2023 a žaloba na určení, že výpověď z nájmu bytu č. , hodnota, (dříve č. , hodnota, ), nacházejícího se ve , Anonymizováno, . nadzemním podlaží domu č.p. , Anonymizováno, v , adresa, , je neoprávněná byla pravomocně zamítnuta. Nájem tedy skončil po uplynutí tříměsíční výpovědní doby dne 31. 8. 2023. Žalobci vyzvali žalovaného dopisem ze dne 26. 3. 2024, aby předmětný byt vyklidil do 10. 4. 2024, což neučinil.7. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, byl zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Dle ustanovení § 3074 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. S ohledem na uvedené soud postupoval při právním posouzení podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), pokud jde o posouzení vzniku nájmu předmětného bytu, a podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pokud jde o posouzení práv a povinností účastníků vyplývajících z nájmu předmětného bytu, vzniklých po 1. 1. 2014, a o zánik nájmu předmětného bytu.8. Podle ustanovení § 663 obč. zák. nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky.9. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.10. Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalobci a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ust. § 663 a násl. obč. zák., ve znění účinném v době uzavření smlouvy. Tento nájemní vztah byl ukončen výpovědí ze dne 12. 4. 2023 a skončil dne 31. 8. 2023. Podáním výpovědi z nájmu předmětného bytu žalovanému vznikla dle ustanovení § 2292 o. z. povinnost odevzdat předmětný byt žalobcům, a to v den, kdy nájem skončil, tj. dne 31. 8. 2023. Jelikož předmětný byt žalovaný žalobcům neodevzdal, a to ani na základě výzvy ze dne 26. 3. 2024 v náhradním termínu dne 10. 4. 2024, shledal soud žalobu důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku11. O lhůtě k vyklizení