5 C 82/2024-9 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalované po řádném prověření úvěruschopnosti dne 13. 7. 2023 úvěr, a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , a žalovaná se jej zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 40 %, který byl splatný vždy ke 12. dni v měsíci s tím, že jistinu mohla žalovaná splatit kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala se splácením úvěru do prodlení, pročež žalobkyně úvěr ke dni 15. 11. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalobkyně se mimo jistiny ve výši 20 000 Kč domáhala zaplacení částky 2 960 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to od prvního dne prodlení žalované do dne odeslání předžalobní výzvy, a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 8 000 Kč. Žalovaná na svém dluhu ničeho nezaplatila, ačkoli byla i předžalobně upomenuta.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 13. 7. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 121047, na základě které byl žalované poskytnut úvěr do výše 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně (smlouva o spotřebitelském úvěru č. 121047 ze dne 13. 7. 2023). Žalovaná doložila výplatní lístky za měsíce listopad a prosinec 2022 a leden, květen, červen a červenec 2023, a dále výpisy z bankovního účtu za měsce říjen 2022 až únor 2023 (výplatní lístky za měsíce listopad 2022, prosinec 2022, leden 2023, květen 2023, červen 2023, červenec 2023, výpisy z bankovního účtu žalované za měsíce říjen 2022, listopad 2022, prosinec 2022, leden 2023, únor 2023). Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , který žalovaná uvedla ve smlouvě, a to ve čtyřech platbách, kdy dne 13. 7. 2023 byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč, dne 14. 7. 2023 částka 2 000 Kč, a dne 17. 7. 2023 částka 5 000 Kč a částka 3 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru č. 121047 ze dne 13. 7. 2023, potvrzení o odchozí platbě ze dne 13. 7. 2023, dne 14. 7. 2023 a dne 17. 7. 2023). Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dopisem ze dne 12. 11. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 57 505 Kč, a to do tří dnů od doručení tohoto dopisu (zesplatnění spotřebitelského úvěru č. 121047 ze dne 12. 11. 2023). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s úhradou dluhu do prodlení, byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky (smlouva o spotřebitelském úvěru č. 121047 ze dne 13. 7. 2023). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky také předžalobní upomínkou, avšak žalobkyni neuhradila ničeho (předžalobní výzva ze dne 12. 4. 2024 včetně podacího lístku).6. Ve věci bylo shora uvedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky a žalovaná se je zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve sjednané době, což však žalovaná porušila, když čerpaný úvěr nesplatila řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála své smluvní povinnosti a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky, má žalobkyně v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 960 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, řádně posoudila úvěruschopnost žalované, když ověřila příjmy a výdaje žalované na základě výpisů z účtu žalované a výplatních lístků. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaná žalobkyni na svém dluhu ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 3 417 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 239 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž právní zástupce žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.