70 C 513/2023-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25.9.2023 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za dodávky elektřiny dodané na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 11.5.2020 do odběrného místa na adrese [adresa] adrese [adresa]. 2. Za období od 6.2.2021 do 1.5.2022 vystavila žalobkyně za dodávku a odběr elektřiny žalovanému dne 11.2.2022 fakturu [číslo] na částku 124 521,81 Kč se splatností dne 28.2.2022, dne 10.3.2022 fakturu [číslo] na částku 69 874 Kč se splatností 28.3.2022 a dne 27.5.2022 fakturu [číslo] na částku 929 Kč se splatností 13.6.2022. 3. Celkem byla za dodávky elektřiny účtována částka 195 324,81 Kč s tím, že žalovaným bylo uhrazeno 116 119,81 Kč, zbývá tedy k úhradě 79 205 Kč. 4. K zaplacení nedoplatku byl žalovaný žalobkyní písemně několikrát upomenut, naposledy upomínkou před podáním žaloby ze dne 14.3.2023. 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádné tvrzení žalobkyně nerozporoval. 6. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 7. Ve věci je přítomen cizí prvek daný státní příslušností osoby žalované, soud se proto nejdříve zabýval svojí mezinárodní příslušností a rozhodným právem. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti soudu a rozhodného práva, soud vyšel z úvahy, že smlouva uzavřená mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních uveřejněná vyhláškou č. 207/1964 Sb. neupravuje mezinárodní soudní příslušnost a rozhodné právo ve věcech závazkového práva, a proto ji na projednanou věc nelze aplikovat. Vzhledem k uvedenému aplikoval soud s odkazem na ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z.m.p.s.) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012, ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), konkrétně čl. 18 a násl. citovaného nařízení s tím závěrem, že se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem. Podle uvedeného článku může žalobce podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Osoba žalovaná měla bydliště ve smyslu českého práva, na které odkazuje čl. 62 nařízení Brusel I bis, v České republice, je proto dána mezinárodní příslušnost českých soudů věc projednat a rozhodnout. Pokud jde o kolizní normu, aplikoval soud vzhledem k absenci výslovné úpravy problematiky v mezinárodní smlouvě čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) upravující rozhodné právo u spotřebitelských smluv. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je rozhodným právem právo české. 8. Z listinných důkazů soud učinil skutková zjištění, že dne 11.5.2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/770439, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], [obec a číslo], byt [anonymizována dvě slova] a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu a ostatní služby zaplatit sjednanou cenu. Cena za odebranou elektřinu byla sjednána v cenovém tarifu [anonymizována tři slova] Smlouva byla sjednána na dobu určitou do 30.4.2022 s možností prolongace. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky dodávky. Dále byla dne 30.6.2020 mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/772087, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], [obec a číslo], byt [číslo] patro a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu a ostatní služby zaplatit sjednanou cenu. Cena za odebranou elektřinu byla sjednána v cenovém tarifu [anonymizována tři slova] Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky dodávky (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 30.6.2020, z žádosti o uzavření smlouvy z 11.5.2020 a potvrzení o uzavření smlouvy). 9. Žalobkyně vystavila ve vztahu k odběrnému místu [adresa], [obec a číslo] dne 11.2.2022 žalovanému fakturu [číslo] za období od 6.2.2021 do 7.2.2022 za celkové množství odebrané elektřiny 26552 kWh, na základě níž požadovala uhradit po zohlednění záloh nedoplatek ve výši 73 342 Kč (celkem cena 124 521,44 Kč, zálohy 51 170 Kč). Splatnost vyúčtování byla stanovena na den 28.2.2022 (zjištěno z faktury [číslo]). Následně žalobkyně vystavila dne 27.5.2022 žalovanému mimořádnou (konečnou) fakturu [číslo] za období od 8.2.2022 do 1.5.2022 za celkové množství odebrané elektřiny 34 kWh, na základě níž požadovala uhradit po zohlednění záloh nedoplatek ve výši 74 271 Kč (cena za spotřebovanou elektřinu 929,27 Kč po přičtení dluhu z minulého období ve výši 73 342 Kč). Splatnost vyúčtování byla stanovena na den 13.6.2022 (zjištěno z faktury [číslo]). 10. Dále žalobkyně ve vztahu k odběrnému místu [adresa], [obec a číslo] vystavila dne 10.3.2022 žalovanému mimořádnou (konečnou) fakturu [číslo] za období od 4.6.2021 do 7.3.2022 za celkové množství odebrané elektřiny 14 614 kWh, na základě níž požadovala uhradit po zohlednění záloh nedoplatek ve výši 4 934 Kč (cena za spotřebovanou elektřinu 69 873,72 Kč, po odečtení záloh 64 940 Kč). Splatnost vyúčtování byla stanovena na den 28.3.2022 (zjištěno z faktury [číslo]). 11. Naposledy byl žalovaný na úhradu dluhu upomenut předžalobní výzvou odeslanou žalovanému poštou na adresu uvedenou ve smlouvě a rovněž na sdělenou e-mailovou adresu (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 14.3.2023). 12. Soud učinil skutkový závěr, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve vztahu k odběrným místům shora uvedeným. Žalobkyně řádně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaný jich však nedostál, když řádně nehradil cenu za poskytnuté služby dle zaslaných vyúčtování, konkrétně neuhradil nedoplatky ve výši 79 205 Kč Kč (73 342 Kč + 4 934 Kč + 929 Kč). Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslané upomínce a v řízení existenci a výši dluhu nikterak nesporoval. 13. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ energetický zákon“) a dále podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.). 14. Podle ust. § 50 odst. 2 věty první energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a za související služby v elektroenergetice. 15. Mezi žalobkyní a žalovaným byla ve smyslu shora uvedeného ustanovení uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu žalovanému na sjednaná odběrná místa a žalovaný se zavázal řádně a včas za dodanou elektřinu platit, což však nečinil, proto vznikl žalovanému dluh vůči žalobkyni ve výši 79 205 Kč. 16. Vedle úhrady dluhu za poskytnuté dodávky elektřiny má žalobkyně nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 odst. 1, 2 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky byla žalovanému uložena v souladu s návrhem žalobkyně, která jej požadovala z celkové dlužné částky od dne následujícího po dni nejzazší splatnosti uvedených vyúčtováních (tj. dnem 14.6.2022) a trvá až do jejího úplného uhrazení. 17. Soud žalobě pro shora uvedené vyhověl a o lhůtě k plnění rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., kdy soud neshledal důvod k jejich prodloužení (výrok I.). 18. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 169 Kč a dvou náhradách hotových výdajů ve výši po 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhlášky“), a to za úkony návrh ve věci samé, výzva k plnění, celkem tedy náklady řízení činí částku ve výši 3 769 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a místo plněn