10 C 121/2025-130 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne , datum, domáhala po žalované uveřejnění odpovědi podle tiskového zákona. Tvrdila, že žalovaná uveřejnila dne , datum, ve svém internetovém zpravodajství článek s názvem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, jehož obsahem je popis údajných napjatých vztahů v obci , adresa, v souvislosti s výstavbou „, Anonymizováno, “, kterou je myšlen projekt , Anonymizováno, , adresa, . Článek obsahoval nevyvážené, nepravdivé a nepřesné informace, zejména pojem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, podsouvání hodnotících soudů o hodných „lidech z obce“ a zlých „starostovi s developerem“, dále tvrzení, že existují nějaké „plány starosty a developera“, proti kterým mají brojit „lidé z obce“. Žalobkyně se proto obrátila na žalovanou se žádostí o uveřejnění odpovědi, které nebylo vyhověno.2. Žalobkyně se tedy domáhala po žalované uveřejnění odpovědí v navrhovaném znění podle ustanovení § 14 tiskového zákona.3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobce neuznala. Uvedla, že se na ni povinnost uveřejnění odpovědi stanovená tiskovým zákonem nevztahuje, neboť není vydavatelem periodického tisku. Dále uvedla, že v napadeném obsahu článku uvedla objektivní informace o situaci, jaká v daném městě panuje. Je nesporným faktem, že město (jeho vedení) má nějaké plány na jeho rozšíření, a že část obyvatel města s tímto nesouhlasí. Současně se žalobkyně po žalované požadovala uveřejnění jiné tiskové odpovědi, než které se domáhá nyní před soudem.4. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.5. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:7. Dne , datum, byl na serveru , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, uveřejněn článek s nadpisem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, který mimo jiné obsahoval následující výroky: Část obyvatel namítá, že projekty developerů v čele se skupinou , Anonymizováno, neřeší hrozící přehuštění dopravy a nepočítají dostatečně s občanskou vybaveností pro stávající i nové obyvatele budoucího městečka. Současné vedení obce jde podle nespokojených lidí developerům spíše na ruku, namísto aby je nutilo postavit kromě domů a bytů také potřebnou infrastrukturu. … vedení , Anonymizováno, s developerem , právnická osoba, ze skupiny , Anonymizováno, loni uzavřelo smlouvu, která zvýhodňuje firmu na úkor obce (prokázáno citovaným článkem).8. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované výzvu k uveřejnění odpovědi podle ust. § 10 tiskového zákona (prokázáno výzvou ze dne , datum, , doručenkou). Žalovaná žádosti nevyhověla (prokázáno odpovědí žalované ze dne , datum, ).9. Návrhy na provedení zbylých důkazů soud zamítl z důvodu právního posouzení věci. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.10. Při posuzování merita věci soud postupoval podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon).11. Podle ustanovení § 3 písm. a) tiskového zákona jsou periodickým tiskem noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce, podle písm. b) je vydavatelem fyzická osoba nebo právnická osoba, která vydává periodický tisk.12. Podle ustanovení § 4 tiskového zákona za obsah periodického tisku odpovídá vydavatel.13. Podle ustanovení § 10 odst. 1 tiskového zákona jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.14. Podle ustanovení § 10 odst. 2 tiskového zákona se odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.15. Podle ustanovení § 12 odst. 1 tiskového zákona žádost o uveřejnění odpovědi musí mít písemnou formu.16. Podle ustanovení § 12 odst. 2 tiskového zákona ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi.17. Podle ustanovení § 12 odst. 3 tiskového zákona žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.18. Podle ustanovení § 13 tiskového zákona odpověď je vydavatel povinen uveřejnit a) ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení, a je-li napadena pouze jeho část, této jeho části, b) s výslovným označením "odpověď", c) na vlastní náklady, d) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení, e) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi žádá. Vydavatel je povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení a není-li možné odpověď uveřejnit v uvedené lhůtě, pak vydavatel je povinen tak učinit v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tisku. Vydavatel je povinen o tomto postupu do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi písemně informovat osobu, která žádost podala, a v této informaci označit vydání periodického tisku, v němž dojde k uveřejnění odpovědi.19. Podle ustanovení § 14 tiskového zákona neuveřejní-li vydavatel odpověď nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi stanovené v § 13 odst. 1 až 3, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď na návrh osoby, která o jejich uveřejnění žádala, soud. Návrh musí být podán soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro uveřejnění odpovědi, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi u soudu zaniká.20. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala uveřejnění odpovědí podle ustanovení § 14 odst. 1 tiskového zákona v reakci na článek uveřejněný na internetových stránkách provozovaných žalovanou , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou, zda je vůbec možné proti žalované uplatnit v tomto případě právo na uveřejnění odpovědi podle tiskového zákona, a dospěl k závěru, že nikoliv.21. Tiskový zákon upravuje vybraná práva a povinnosti při vydávání periodického tisku vydávaného nebo šířeného na území České republiky. Vydavatel je pro účely tohoto zákona definován jako fyzická či právnická osoba, která vydává periodický tisk. Periodickým tiskem pak tiskový zákon rozumí noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce.22. Otázkou, zda lze provozovatele internetového zpravodajství podřadit pod pojem vydavatel periodického tisku, se již v minulosti zabýval Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 21.3.2018, sp. zn. 30 Cdo 1870/2017, kde upozornil na úvodní ustanovení tiskového zákona, zabývající se vymezením pojmů vydavatele periodického tisku a jeho specifických povinností v souvislosti s vydávaným periodickým tiskem. V tomto rozsudku Nejvyšší soud zcela jasně konstatuje, že: „Lze uzavřít, že ustanovení tiskového zákona nedopadají na zpravodajství přinášené internetem (a proto nepostihuje ani případný institut „dodatečného sdělení“). Tiskový zákon s takovouto případnou alternativou sám především expressis verbis vůbec nepočítá, přičemž internetové zpravodajství nelze ani extenzivním výkladem podřadit pod kategor