15 C 222/2025-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že dne 17. 10. 2024 uzavřela se žalovaným úvěrovou smlouvu. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Byla posouzena i příjmová a výdajová stránka a další podstatné ukazatele jako věk, rodinný stav, splátky u jiné společnosti apod. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, . Dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku za poskytnutí ve výši 199 Kč. Splatnost úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí, tj. k 27. 1. 2025. Sjednány byly i další volitelné služby, a to poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, za který mu byl účtován poplatek 1 485 Kč. Dne 17. 11. 2024 byla uhrazena částka 100 Kč, dne 27. 12. 2024 částka 100 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, byl informován o výši dluhu a vyzván prostřednictvím SMS k jeho úhradě. Žalovanému byly naúčtovány i účelně vynaložené náklady ve výši 2 x 300 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 14 900 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 147 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 2 870 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 894 Kč. Příslušenství pak představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 125,58 Kč od 26. 4. 2025 do 14. 5. 2025 a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 20 105 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení. Žalovaná částka nebyla uhrazena ani přes zaslanou předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o.s.ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a nejedná se o věc uvedenou v § 120 odst. 2 o.s.ř. 4.4. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o.s.ř. soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyjádřila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že souhlasí s tím, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.5. Soud provedl dokazování všemi žalobkyní navrženými důkazy (§ 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla.6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru:7. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 17. 10. 2024 prostřednictvím podpisového SMS kódu úvěrovou smlouvu, ID žádosti , Anonymizováno, . Výše úvěru byla sjednána na 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 495 Kč, výpůjční úroková sazba ve výši 0 % a RPSN pak ve výši 48,3 %. Ve smlouvě se dále uvádí, že celková částka splatná spotřebitelem činí 15 495 Kč bez úhrady za doplňkové služby. Úvěr je splatný v jedné splátce do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, tj. do 16. 11. 2024. Sjednány byly i další volitelné služby, a to poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč jednorázově, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za prodloužení doby splatnosti o 30 dnů korunový odklad: 1 485 Kč. V případě opomenutí se splátkou byl žalovaný povinen hradit účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč, od 30. dne po splatnosti úvěru smluvní pokutu ve výši 3 % z dlužné jistiny úvěru, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky, a úrok z prodlení ve výši podle platného nařízení vlády (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 17. 10. 2024, sazebníku). Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný uvedl, že je bezdětný, zaměstnanec s výší příjmu 32 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je 23 000 Kč a splátky vůči jiným společnostem jsou 0 Kč. Žalovaný byl ověřen v registru ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS (zjištěno z potvrzení o provedení ověření bonity klienta). Platba ve výši 15 000 Kč byla na účet žalovaného č. , č. účtu, zaslána dne 17. 10. 2024 pod v.s. , var. symbol, (zjištěno z opisu výpisu proplacení smlouvy). Žalovaný celkem dvakrát požádal o prodloužení splatnosti úvěru, přesto jej nesplatil řádně a včas. Ke dni 11. 4. 2025 došlo k zesplatnění úvěru (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 4. 2025 včetně podacího archu).8. Smlouvou o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 věta prvá téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Dle § 2 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, se odbornou péčí ve smyslu shora citované právní úpravy rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.15. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.17. Na základě uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z., předmětná smlouva se proto řídí také právní úpravou obsaženou v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Provedenými důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla řádné a dostačující posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byl poskytnut převodem na jeho bankovní účet úvěr ve výši 15 000 Kč. Protože