16 C 172/2025-139 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně podala dne 2.7.2025 ke zdejšímu soudu žalobu proti vypuzení z držby, kterou se domáhala stanovení povinností žalované blíže specifikovaných ve výrocích I. a II. tohoto usnesení, a to s tím, že žalovaná je vlastníkem stavby č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsané na LV , Anonymizováno, , která stojí na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, (oba pozemky v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ) a parc. č. , Anonymizováno, (v k.ú. , adresa, , obec , adresa, ), přičemž veřejnosti je tato stavba známá jako , právnická osoba, , adresa, („, Anonymizováno, “). Žalobkyně je IT společností působící v , Anonymizováno, , kdy zajišťuje veřejnou komunikační síť a poskytuje klientům veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Žalobkyně své služby v , Anonymizováno, bezproblémově poskytuje již mnoho let, až do nedávna na základě smluv se žalovanou. Žalobkyně mimo jiné dlouhodobě nepřetržitě užívala prostory nacházející se v , Anonymizováno, , konkrétně vnitřní telekomunikační vedení , adresa, (zakresleno v Příloze A žaloby), a prostory označené červenými body v červeném kroužku na plánku půdorysu , adresa, (zakresleno v Příloze B žaloby), (tyto prostory dále dohromady jen „Prostory“). Žalobkyně Prostory užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 30.6.2020, jejímž předmětem byl nájem Prostor („Nájemní smlouva“). Žalovaná Nájemní smlouvu vypověděla a rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 14.1.2025 ve sporu sp. zn. , Anonymizováno, („Nález“) byla, mimo jiné, žalobkyni uložena povinnost vyklidit Prostory v , Anonymizováno, . Skutečností ale je, že žalobkyně je podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť, a v souladu s § 104 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích („ZEK“), je oprávněna užívat Prostory bez dalšího, dokonce i bez souhlasu žalované jako jejich vlastníka. Tato skutečnost nebyla v Nálezu reflektována, a žalobkyně tak podala návrh na zrušení části Nálezu a zahájila řízení o zřízení služebnosti ve vyvlastňovacím řízení. Tato řízení nebyla doposud pravomocně ukončena. Žalobkyně rovněž podala návrh na zastavení exekuce, ve které se žalovaná na základě Nálezu domáhá vyklizení Prostor žalobkyní, a to právě z důvodu existujícího užívacího práva žalobkyně k Prostorům. O tomto návrhu rovněž nebylo doposud pravomocně rozhodnuto. Mezi účastníky řízení je tak sporné, zda má žalobkyně užívací či jiné právo k Prostorám. Součástí Prostor užívaných žalobkyní je rovněž , Anonymizováno, , která je součástí , Anonymizováno, (jedná se o červeným kolečkem vyznačený prostor s popisem , Anonymizováno, v pravé části první strany Přílohy B této žaloby) („, Anonymizováno, “). Skutečností je, že až do 23.5.2025 žalobkyně Prostory včetně , Anonymizováno, nerušeně užívala, a to i po dobu běhu všech výše uvedených sporů. Žalobkyně tak byla držitelem užívacího práva k , Anonymizováno, . Dne 23.5.2025 však nastal zlom. Žalobkyně, resp. jednatel žalobce, pan , jméno FO, , se dostavil do , Anonymizováno, , aby provedl servisní zásah v prostorách , Anonymizováno, . Po příchodu k , Anonymizováno, žalobkyně zjistila, že byly vyměněny zámky od , Anonymizováno, , a žalobkyni nebyl zaměstnanci žalované umožněn přístup do této , Anonymizováno, , čímž byl žalobkyni znemožněn výše uvedený servisní zásah, a to přes opakované výslovné výzvy žalobkyně, resp. jeho právního zástupce, aby byl žalobkyni přístup umožněn. Žalobkyně byla tak ze své držby užívacího práva k , Anonymizováno, vypuzena a v současné době jí žalovaná zamezuje v přístupu do , Anonymizováno, .2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém jejím rozsahu s tím, že o meritu sporu již bylo pravomocně rozhodnuto v petitorním řízení (s výsledkem pro žalobkyni negativním), přičemž žaloba na ochranu držby, jako předběžná posesorní ochrana faktického stavu, nemůže s úspěchem následovat po pravomocném rozhodnutí v řízení petitorním, v němž bylo vysloveno, že držitel žádné právo k věci nemá. Žaloba je proto zjevně bezdůvodná. Právo žalobkyně užívat , Anonymizováno, bylo již předmětem petitorního řízení vedeného Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“) pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen „Rozhodčí řízení“). V Rozhodčím řízení senát složený ze tří rozhodců vydal dne 14.1.2025 rozhodčí nález (dále jen „Rozhodčí nález“), kterým bylo žalobkyni uloženo, aby vyklidila ve výroku II. Rozhodčího nálezu specifikované prostory, tj. veškeré vnitřní telekomunikační vedení a další v Rozhodčím nálezu specifikované prostory žalované v , adresa, (dále jen „Prostory“) do 15 dnů od právní moci Rozhodčího nálezu, tedy do 31.1.2025. Rozhodčím nálezem je rovněž rozhodnuto, že žalobkyně nemá žádný právní titul k užívání Prostor žalované od 1.6.2024. Jedním z Prostor je i , Anonymizováno, , jak plyne z výroku II. Rozhodčího nálezu, kdy , Anonymizováno, je označena na plánu, který je součástí výroku II. Rozhodčího nálezu, červeným bodem v červeném kroužku. Žalobkyně ostatně do petitu své žaloby kopíruje právě část výroku II. Rozhodčího nálezu. Platí, že rozhodčí nález doručený stranám sporu má účinky pravomocného vykonatelného soudního rozhodnutí a jeho výrok je závazný nejen pro účastníky řízení, nýbrž i pro všechny orgány. Mj. tak zakládá i překážku věci rozhodnuté (§ 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, dále jen „ZRŘ“). Žalobkyně se tedy žalobou domáhá ochrany své údajné držby , Anonymizováno, , přičemž jí byla ohledně prostor , Anonymizováno, (a dalších) již pravomocně uložena vykonatelná povinnost je vyklidit a současně bylo pravomocně rozhodnuto, že od 1.6.2024 nemá žalobkyně žádný právní titul k jejich užívání. Žaloba tedy směřuje k popření pravomocného a vykonatelného titulu vydaného v jiném meritorním řízení a k vyloučení jeho účinků, což je obecně, z principu vyloučeno. Posesorní žalobou se nelze úspěšně domáhat ochrany faktického stavu v situaci, kdy již bylo pravomocně rozhodnuto o právu v řízení o žalobě petitorní (jako je žaloba na vyklizení dle § 1040 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „OZ“). Předmětem a účelem posesorní žaloby je ochrana tzv. posledního pokojného stavu, avšak pouze v situaci, kdy není rozhodnuto pravomocně v petitorním řízení, jehož předmětem je samotné právo (vlastnické, užívací, atp.). Z podstaty věci je tedy ochrana držby, jako dočasný institut možná pouze před rozhodnutím v petitorním řízení. Naopak po skončení petitorního řízení již místo nemá. Nemůže být účelem žaloby z rušené držby (ani jejím přípustným důsledkem), aby se povinný, jemuž byla pravomocným rozhodnutím uložena povinnost vyklidit nebo vydat určitou věc, mohl s úspěchem bránit výkonu takového exekučního titulu prostřednictvím ochrany tvrzeného faktického (a přitom protiprávního) stavu. Žaloba je tak zjevně nedůvodná a že jde pouze o šikanózní výkon formálního procesního práva, bez opory v právu hmotném. Žalobkyně navíc nebyla a není držitelkou, neboť nikdy nedržela , Anonymizováno, ani žádné právo týkající se přístupu do , Anonymizováno, ; , Anonymizováno, a práva s jejím užíváním související vždy držela jakožto vlastník žalovaná, která pouze žalobkyni na základě Nájemní smlouvy do , Anonymizováno, umožňovala přístup. Žalobkyně měla toliko po dobu trvání Nájemní smlouvy smluvní, tj. obligační, právo na to, aby jí žalovaná za splnění podmínek dle Nájemní smlouvy umožnila přístup do Prostor (viz 2.1 c) Nájemní smlouvy). Právo žalobkyně na to, aby jí žalovaná umožnila vstup do , Anonymizováno, , přitom skončilo k 31.5.2024 a od 1.6.2024 žalobkyně žádné takové právo nemá (jak plyne z pravomocného Rozhodčího nálezu). [Pokud snad žalovaná někdy po 1.6.2024 umožnila žalobkyni jednotlivý ad hoc vstup do , Anonymizováno, , tak se tím v žádném případě nemohla žalobkyně stát držitelem jakéhokoli práva přístupu do , Anonymizováno, , natožpak neomezeného přístupu nebo dokonce nějakého užívacího práva k , Anonymizováno, . Žalobkyně tedy ani nemohla být žádným držitelem a držbu neprokazuje. Pokud by snad soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla držitelem, tak nemohla být pravým držitelem. Procesní úkony žalobkyně včetně této žaloby jsou dlouhodobě čistě šikanózní. Žalobkyně podala řadu procesních podnětů zjevně za účelem oddálit splnění povinnosti, která je jí uložena pravomocným a vykonatelným Rozhodčím nálezem. Všechny tyto podněty a žaloby byly zamítnuty a argumentace žalobkyně odmítnuta. Ve všech svých podnětech žalobkyně zcela nepravdivě tvrdila navíc pro daná řízení zcela irelevantní tvrzení, že má údajně právo užívat dále telekomunikační infrastrukturu žalované, a to na základě § 104 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Toto tvrzení žalobkyně bylo opakovaně soudy odmítnuto. V každém případě však toto tvrzení není relevantní, neboť, to, že žalobkyně nemá žádný právní titul k užívání Pr