18 C 302/2024-221 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a dále smluvní pokutou ve výši , částka, s tím, že žalovaný je ručitelem za (existující i budoucí) peněžité závazky společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem: , adresa, (dále jako „společnost WoB“), vyplývající ze smlouvy o zpracování účetnictví a daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a společností WoB nebo za závazky, které vzniknou na jejím základě, které společnost WoB v době splatnosti nesplní, a to bez omezení výše částky ručení či doby ručení. Na základě smlouvy o zpracování účetnictví žalobkyně pro společnost WoB zpracovávala účetnictví, vedla zákonem stanovené účetní knihy a evidenci, zúčtovávala a zapracovala do finančního účetnictví složitější finanční operace, vedla personální a mzdovou agendu zaměstnanců (a s tím spojené úkony), zpracovávala daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob a zpracovala účetní závěrku dle platných právních předpisů, za což se společnost WoB zavázala platit sjednanou odměnu. Tuto svoji povinnost však společnost WoB nesplnila a nezaplatila odměnu vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, splatnou dne , datum, a fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, splatnou dne , datum, , a proto žalobkyně svoji pohledávku za společností WoB uplatnila u soudu, na základě čehož byl vydán nyní pravomocný elektronický platební rozkaz ze dne , datum, vedený pod č. j. EPR , č. účtu, -6. Žalobkyně společnost WoB opakovaně marně upomínala, následně pak upomenula o zaplacení žalovaného předžalobní výzvou ze dne , datum, , kterou mu zástupce žalobkyně zaslala na adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě. Pokud žalovaný nevyrozuměl žalobkyni o změně svého bydliště, nemůže to být přičítáno v její neprospěch, předžalobní výzva se dostala do sféry dispozice žalovaného. Žalovaný si však dluhu byl jednoznačně vědom, neboť žalobkyně jej k zaplacení vyzvala i e-mailem a současně s ním vedla konverzaci přes Messenger. Žalobkyni v důsledku neuhrazení její pohledávky vznikl rovněž nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,25 % denně z dlužné částky uplatněný v kapitalizované výši ke dni , datum, a nárok na příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Společnost WoB i žalovaný byli opakovaně vyzývání k zaplacení smluvní pokuty, pokuta se tak stala splatnou. Společnost WoB neplní své závazky vůči žalobkyni již od roku 2020, s ohledem na výši procentuální sazby je přirozené, že smluvní pokuta narostla několikanásobně nad jistinu dluhu. Smluvní pokuta není nepřiměřeně vysoká, byla sjednávána právě z toho důvodu, že dlužníkem je společnost se zahraniční personální účastí, což zvyšuje riziko případného vymáhání pohledávek. Prolongace promlčení na lhůtu 10 let pak svědčí oběma smluvním stranám, nikoliv pouze žalobkyni.2. Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný poukázal na věcnou nesprávnost a částečnou nevykonatelnost elektronického platebního rozkazu vydaného Obvodním soudem pro , adresa, , č. j. EPR , č. účtu, -6, který založila žalobkyně do spisu, a to co do přiznané smluvní pokuty ve výši 0,25 % denně z dlužné částky až do zaplacení, neboť smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky, její splatnost je založena výzvou k plnění a nelze ji nárokovat paušálně do budoucna až do zaplacení dluhu. Žalobkyně nijak neprokazuje, kdy a za jakých podmínek se měla stát smluvní pokuta v celkové výši , částka, splatná vůči společnosti WoB. Smluvní pokuta se stává splatnou bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem o plnění požádán dle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“). Žalovaný rozporuje, že by jakákoliv část žalobou uplatněné smluvní pokuty měla být vůči společnosti WoB splatná, a tedy s úspěchem soudem žalovatelná vůči žalovanému. Žalovaný současně namítá absolutní neplatnost takto sjednané smluvní pokuty. Žalovaný je přesvědčený, že sjednaná smluvní pokuta je neplatná pro rozpor s dobrými mravy a principem poctivosti, neboť uplatněná smluvní pokuta představuje téměř pětinásobek žalované jistiny. Jestliže žalobkyně v pozici silnější strany prodloužila běh promlčecí lhůty a jestliže uplatňuje smluvní pokutu až po 4 letech od prodlení s úhradou faktur, pak žalovaný má takové jednání za účelové a v hrubém rozporu s dobrými mravy a principem poctivosti. Výše smluvní pokuty 0,25 % denně, tedy 91,25 % ročně, z dlužné částky, je zjevně nepřiměřené zajišťované povinnosti, nadto je-li tato povinnost již zajištěna zákonným úrokem z prodlení. Pokud by soud i přesto měl za to, že smluvní pokuta byla sjednána platně, pak žalovaný navrhuje, aby soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížil dle § 2051 o. z. s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. Žalovaný měl dle sdělení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, v ČR trvalý pobyt za účelem podnikání pouze do , datum, . Žalovaný žádá soud, aby k této okolnosti bylo při posouzení platnosti a případné moderaci smluvní pokuty přihlédnuto. Žalovaný namítá neplatnost prodloužení promlčecí lhůty. Žalovaný je přesvědčený, že toto ustanovení je neplatné jak vůči společnosti WoB, tak vůči němu. Co se týče společnosti WoB, ta smlouvu uzavírala ve smyslu § 433 odst. 2 o. z. v pozici slabší strany, neboť vůči žalobkyni vystupovala mimo souvislost s vlastním podnikáním. Naopak žalobkyně vystupovala v pozici silnější strany, neboť smlouvu uzavírala k předmětu vlastní činnosti a tato smlouva byla vytvořena zjevně přímo žalobkyní. Pokud by soud neměl mít za to, že společnost byla při uzavírání smlouvy v pozici slabší strany, pak je žalovaný přesvědčen, že v pozici slabší strany byl nepochybně alespoň přímo on, a tedy prodloužení promlčecí lhůty vůči němu je neplatné. S ohledem na nadepsané žalovaný namítá, že veškeré nároky uplatněné žalobou jsou bez dalšího promlčené. Žalobkyně kromě faktury nijak nedokládá, že by poskytla žalovanému jakékoliv plnění. Jestliže žalobkyně uvádí, že žalovaný měl z titulu ručitelského prohlášení uhradit každý závazek společnosti, a to do 14 dnů od výzvy žalobkyně, má za to, že výzva představovala jednostranný hmotněprávní úkon, který bylo nutné doručit do dispoziční sféry žalovaného. Aby písemnost s hmotněprávním úkonem bylo vůbec možné pokládat za doručenou je potřeba, aby adresát měl objektivní možnost se s ní seznámit. Jelikož výzva žalobkyně směřovala na adresu, na které se dle informací zjištěných soudem žalovaný nenachází a v době jejího zaslání nenacházel, pak je zřejmé, že hmotněprávní účinky doručení výzvy nemohly nastat. Vůči opatrovníkovi žalovaného ustanovenému z důvodu neznámého pobytu žalovaného nemohou nastat účinky doručení hmotněprávního úkonu, jelikož tento byl oprávněn řešit pouze procesní stránku věci.3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:4. Žalobkyně uzavřela dne , datum, se společností WORLD OF , právnická osoba, . za účasti žalovaného jako ručitele dle prohlášení v čl. VII odst. 6 smlouvy podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“), smlouvu o zpracování účetnictví a daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob, na jejímž základě se žalobkyně zavázala pro společnost WoB vykonávat činnosti spočívající ve vedení účetnictví a daňové evidence a další činnosti s tímto související a závazek společnosti WoB platit za tuto činnost žalobkyni dohodnutou úplatu dle ceníku žalobkyně, jenž je nedílnou součástí smlouvy jako příloha č. , hodnota, . Dle čl. III odst. 3 bude vyúčtování prováděno jedenkrát měsíčně na základě evidence žalobkyně, která bude součástí vystavené faktury za provedené služby, fakturu zašle žalobkyně společnosti WoB do 15 kalendářních dnů v měsíci následujícího po měsíci, za který bude faktura vystavena. Dle odst. 6 čl. III byla žalobkyně oprávněna při prodlení s uhrazením faktury žádat po společnosti WoB smluvní pokutu ve výši 0,25 % z dlužné částky, a to za každý, byť i jen započatý, den prodlení s úhradou dluhu. Dle čl. VII odst. 2 se smlouva řídí právními předpisy platnými v České republice. Dle čl. VII odst. 4 smluvní strany na základě vzájemného souhlasu prodloužily ve smyslu ustanovení § 630 občanského zákoníku promlčecí dobu veškerých práv, povinností, pohledávek i závazků z této smlouvy vzniklých na dobu deseti let od okamžiku, kdy začne promlčecí doba běžet. Dle odst. 6 čl. VII žalovaný jako ručitel souhlasí s touto smlouvou a prohlásil, že jsou mu známy povinnosti společnosti WoB, zejména povinnost plnění ceny za zpracování účetnictví dle přiloženého ceníku. Žalovaný se zavázal, že v případě, kdy společnost WoB nesplní své povinnosti z této smlouvy a neuhradí žalobkyni řádně a včas, v plné výši veškeré výše uvedené závazky, včetn