5 C 152/2025-11 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 9. 5. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, , na základě které umožnila žalované čerpat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 18 700 Kč a žalovaná se čerpané prostředky zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách nejpozději do 30. 10. 2025. Úvěr byl žalované poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, ve dvou platbách po 8 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně smlouvu dne 21. 11. 2024 vypověděla. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy provedla ověření úvěruschopnosti žalované na základě informací poskytnuté žalovanou a lustrací v příslušných rejstřících. Žalobkyně kromě jistiny ve výši 7 999,96 Kč požadovala přiznat částku 159,20 Kč představující poplatek za vyplacení úvěru, částku 8 858,32 Kč představující smluvní úrok, částku 84,18 Kč představující poplatek za službu „, Anonymizováno, a částku 164,70 Kč představující poplatek za službu „, Anonymizováno, “. Žalovaná žalobkyni do dne podání žaloby ničeho neuhradila, ačkoli jí byla zaslána i předžalobní upomínka.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud pak při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne 9. 5. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které umožnila žalobkyně žalované čerpat opakovaně úvěr až do výše 43 500 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách spolu s příslušenstvím nejpozději do 31. 10. 2025 (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 5. 2024, informace pro spotřebitele, všeobecné obchodní podmínky platné od 12. 4. 2024, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, autorizace ověření totožnosti, předpis denních splátek). Ve smlouvě byla sjednána také služba „, Anonymizováno, “, za kterou byla žalovaná v případě aktivace povinna zaplatit poplatek ve výši 3,66 Kč denně, a dále sužba „, Anonymizováno, “ zpoplatněna částkou 165 Kč (smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 5. 2024). Žalované byla na bankovní účet č. , č. účtu, vyplacena dne 9. 5. 2024 částka 8 000 Kč a dne 23. 7. 2024 taktéž částka 8 000 Kč (přehled automatizovaných transakcí vyplacených spotřebiteli). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované (výpis o posouzení úvěruschopnosti, zpráva o identifikovaných příjmech). Vzhledem k tomu, že žalovaná čerpané prostředky nesplácela řádně a včas, žalobkyně smlouvu dne 21. 11. 2024 s okamžitou platností vypověděla a vyzvala žalovanou k úhradě zbývajícího dluhu (e-mail ze dne 21. 11. 2024). Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní upomínkou, avšak žalobkyni neuhradila ničeho (předžalobní výzva ze dne 8. 5. 2025 včetně podacího lístku).6. Ve věci bylo shora uvedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky a žalovaná se je zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve sjednané době, což však žalovaná porušila, když čerpaný úvěr nesplatila řádně a včas. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaná žalobkyni na svém dluhu ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 400 Kč, Anonymizováno, za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž právní zástupce žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.