5 C 214/2025-13 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 4. 11. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč vrátit ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaná však žalobkyni neuhradila ničeho, pročež žalobkyně úvěr ke dni 28. 2. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, úroku ve výši 2 205 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Jelikož žalobkyně k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, uvedla, že s tímto souhlasí, a žalovaná se nijak nevyjádřila, soud postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 101 odst. 4 o. s. ř. ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. S ohledem na shora uvedené soud rozhodoval pouze na základě předložených listinných důkazů a učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 14. 11. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované bezhotovostním převodem částku 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu s příslušenstvím ve 24 měsíčních splátkách (úvěrová smlouva ze dne 14. 11. 2024, opis výpisu proplacení smlouvy, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Před uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, a to v souladu s metodikou posouzení úvěruschopnosti klienta (metodika posouzení úvěruschopnosti klienta, karta klienta). Protože žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, vyzvala žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 13. 1. 2025 k úhradě dlužné částky s tím, že nebude-li dluh uhrazen, dojde k okamžitému zesplatnění úvěru (výzva před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 13. 1. 2025 včetně podacího archu). Žalovaná však ani přes výzvu žalobkyni ničeho neuhradila, pročež žalobkyně úvěr ke dni 28. 2. 2025 zesplatnila (výzva ke splacení celé půjčky ze dne 28. 2. 2025). Žalovaná pak ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni na jistině částku 15 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru částku 495 Kč, na účelně vynaložených nákladech částku 1 030 Kč, na smluvní pokutě částku 1 500 Kč, na úrocích částku 2 205 Kč, a na úroku z prodlení částku 219 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky také předžalobní upomínkou (předžalobní výzva ze dne 28. 3. 2025 včetně podacího archu).6. V řízení bylo shora uvedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěru ve výši 15 000 Kč a žalovaná se jej zavázala spolu s úroky a poplatkem splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala a posoudila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Soud pak vzal za zjištěné, že žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a neuvedla na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybnila. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když s ohledem k prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu dle § 1970 o. z. současně rozhodl o příslušenství pohledávky, které je tvořeno zákonným úrokem z prodlení, jehož výše je stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni v souladu s § 137 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 625 Kč. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 810 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně podala svou žalobu již za účinnosti tohoto ustanovení a jedná se o standardizované znění žaloby, jenž právní zástupce žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.8. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.