70 C 227/2025-15 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 26. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 959,62 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne 13. 6. 2023 uzavřela s žalovaným podnájemní smlouvu na byt č. 506/37 na adrese , adresa, , kdy na základě této smlouvy poskytla žalovanému do užívání byt na zmíněné adrese a žalovaný se zavázal hradit podnájemné ve výši 24 000 Kč, zálohy na služby ve výši 4 669 Kč a poplatek za pojištění a asistence ve výši 369 Kč a po skončení podnájemního vztahu uhradit nedoplatky z vyúčtování zálohových plateb na služby spojené s podnájmem. Žalovaný byt převzal dne 15. 6. 2023.2. Strany si ujednaly dobu trvání podnájmu od 15. 6. 2023 do 31. 5. 2024, přičemž dodatkem č. , hodnota, ze dne 23. 3. 2024 došlo k prodloužení podnájemní smlouvy do 31. 5. 2025 a zvýšení nájemného ode dne 1. 6. 2024 na částku 25 000 Kč, dodatkem č. , hodnota, ze dne 6. 8. 2024 došlo ke zvýšení zálohových plateb ode dne 1. 9. 2024 na částku 5 669 Kč a dodatkem č. , hodnota, ze dne 29. 5. 2025 došlo k prodloužení smlouvy do 31. 8. 2025 a ke zvýšení nájemného ode dne 1. 6. 2025 na částku 25 600 Kč.3. Ke dni 18. 6. 2025 evidovala žalobkyně nedoplatek ve výši 30 959,62 Kč jak vyplývá z obratové historie. Žalobkyně dále požaduje příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. V této věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, protože žalovaný je občanem Ukrajiny. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se zákon o mezinárodním právu soukromém použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. V souladu s tímto ustanovením a rovněž s čl. 73 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), má přednost při stanovení pravomoci – příslušnosti soudů Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2001 vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 123/2002 Sb. m. s., dle jejíhož čl. 48 odst. 5 má pravomoc věc projednat český soud, neboť žalovaný má bydliště v České republice. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle čl. 48 odst. 1 mezinárodní smlouvy, podle kterého se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Účastníci podřídili podnájemní smlouvu právu českému, konkrétně zejména zákonu č. 89/2012 občanskému zákoníku, jak plyne z čl. XI bod 11.1. závěrečných ustanovení všeobecných podmínek, kterou jsou součástí podnájemní smlouvy.6. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.7. Z listinných důkazů soud učinil skutková zjištění, že žalobkyně jako nájemce uzavřela se žalovaným jako podnájemcem dne 13. 6. 2023 podnájemní smlouvu č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k dočasnému užívání byt na adrese , adresa, a žalovaný se zavázal platit podnájem ve výši 24 000 Kč měsíčně, zálohové platby ve výši 4 669 Kč měsíčně a doplňkové služby ve výši 369 Kč měsíčně. Podnájem byl sjednán na dobu do 31. 5. 2024 (zjištěno z podnájemní smlouvou č. , hodnota, ).8. Součástí podnájemní smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, které v ustanovení 5.1 stanoví, že podnájemné a zálohové platby jsou splatné vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce, který předchází měsíci, za nějž jsou hrazeny. V ustanovení 9.1 je dále uvedeno, že pokud podnajímající strana neuhradí společnosti jakékoli peněžité plnění dle podnájemní smlouvy ve lhůtě od 5 do 19 dnů po jeho splatnosti, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 300 Kč denně, a to za každý, byť i jen započatý den prodlení. Počínaje 20. dnem po splatnosti jakéhokoliv peněžitého plnění dle podnájemní smlouvy je podnajímající strana povinna zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč (zjištěno z přílohy č. , hodnota, – VOP).9. Žalobkyně žalovanému předala byt dne 15. 6. 2023, žalovaný téhož dne byt převzal (zjištěno z protokolu ze dne 15. 6. 2023).10. Dodatkem č. , hodnota, došlo k prodloužení podnájemní smlouvy do 31. 5. 2025 a ke zvýšení podnájemného počínaje 1. 6. 2024 na částku 25 000 Kč, dodatkem č. , hodnota, došlo počínaje 1. 9. 2024 ke změně zálohových plateb za energie na částku 5 669 Kč, dodatkem č. , hodnota, došlo k prodloužení podnájemní smlouvy do 31. 8. 2025 a ke zvýšení podnájemného počínaje 1. 6. 2025 na částku 25 600 Kč (zjištěno z dodatku č. , hodnota, , dodatku č. , hodnota, a dodatku č. , hodnota, ).11. Žalovaný žalobkyni zcela neuhradil zálohu na služby ve výši 5 669 Kč splatnou ke dni 31. 5. 2025, s tím, že nadále dluží na této záloze částku 3 359,62 Kč, dále žalovaný neuhradil podnájemné ve výši 25 600 Kč splatné dne 31. 5. 2025 a smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč splatnou 18. 6. 2025 (zjištěno z obratové historie a přehledu uložených smluvních pokut).12. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzván (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 18. 6. 2025, včetně dokladu o odeslání).13. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně poskytla žalovanému byt k užívání, přičemž žalovaný se zavázal hradit za toto užívání podnájemné a další platby za služby a poplatky. Žalovaný nehradil podnájemné a ostatní poplatky řádně a včas, kdy žalobkyně ke dni 18. 6. 2025 eviduje nedoplatek ve výši 30 959,62 Kč.14. Po právní stránce soud věc posuzoval podle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) s tím, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dále soud věc posuzoval dle ustanovení o úpravě podnájmu s tím, že pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. Při její aplikaci je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu, co do svého vzniku, obsahu i trvání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 94/2020). Proto pro shora uvedené je-li předmětem podnájmu prostor sloužící k bydlení, pak kromě ust. § 2215 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) je nutné aplikovat také zvláštní ustanovení o nájmu bytu obsažené v ust. § 2235 a násl. o. z., a to jen přiměřeně s přihlédnutím k specifikům podnájemního vztahu a jen v rozsahu, v němž nebudou práva a povinnosti účastníků podnájemního vztahu upraveny podnájemní smlouvou.15. Podle ust. § 2215 o.z., souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Podle ust. § 2235 o.z. zavazuje-li se nájemní smlouvy pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů domácnosti byt nebo dům, které je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednání zkracující nájemcova práva podle tohoto oddílu.16. Podle ust. § 2246 odst. 1 o. z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle ust. § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle ust. § 2251 odst. 1 nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.17. Podle ust. § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 2254 ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.18. S odkazem na shora učiněný skutkový závěr a zákonná ustanovení soud uzavřel, že žaloba je důvodná, jelikož bylo prokázáno, že smluvní strany uzavřely podnájemní smlouvu ve znění uzavřených dodatků, na základě které žalobkyně přenechal