70 C 51/2025-172 — Obvodní soud pro Prahu 5

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24.3.2025, ve znění zaslaného doplnění žaloby ze dne 4.6.2025, ze dne 21.8.2025 a ze dne 18.9.2025 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit ji částku 38 882 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje rozdíl mezi uhrazeným pojistným ve výši 97 016 Kč a vyplaceným odbytným ve výši 58 134 Kč, které bylo poskytnuto žalobkyni na základě pojistné smlouvy životního pojištění , Anonymizováno, , č. , hodnota, ze dne 9.12.2002 (dále jen „pojistná smlouva“). Žalobkyně uvedla, že se touto žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve shora uvedené výši 38 882 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pojistná smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná.2. V pojistné smlouvě si strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistné bylo sjednáno ve výši 5 877 Kč měsíčně. Pojištění bylo ukončeno výpovědí. Žalobkyně uhradila celkem na pojistném 97 016 Kč, žalovaná poskytla odkupné ve výši 58 134 Kč.3. K důvodům neplatnosti žalobkyně uvedla, že pojistné plnění je konstruováno pomocí pojmu hodnoty podílových jednotek s tím, že principem pojistného produktu sjednaného v pojistné smlouvě (resp. ve zvláštních pojistných podmínkách) je, že pojistné plnění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do finančních fondů. Finanční fond představuje portfolio různých typů investic, spravované pojišťovnou nebo jejím zástupcem výhradně pro účely životního pojištění. V těchto fondech dochází k zhodnocení či znehodnocení takto umístěných finančních prostředků s tím, že investiční riziko nese pojistník. Pojistitel rozděluje finanční fond na části – jednotky stejné hodnoty, tzv. podílové jednotky. Podílová jednotka je podíl finančního fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu.4. Pojistník nakupuje podílové jednotky za tzv. nákupní cenu a při vyplacení pojistného plnění, mimořádného výběru či odkupného pojistník prodává pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu. Prodejní cena slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek, což je dle zvláštních pojistných podmínek celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou příslušných fondů. Podle čl. 2 písm. a) zvláštních pojistných podmínek při úmrtí pojištěného v době trvání pojištění vyplatí pojišťovna oprávněným osobám pojistnou částku platnou k datu jeho úmrtí a hodnotu podílových jednotek vedených na podílovém účtu k datu, kdy pojišťovna zaregistrovala pojistnou událost. Podle čl. 2 písm. b) zvláštních pojistných podmínek dožije-li se pojištěný dne sjednaného jako konec pojištění, vyplatí mu pojišťovna hodnotu podílových jednotek evidovaných na podílovém účtu k tomuto dni. Podle definice hodnoty podílových jednotek je prodejní cena podílových jednotek stanovena až poté, kdy nastane den pojistné události. Prodejní cena odložená je definována v čl. 1 zvláštních pojistných podmínek jako cena použitá k prodeji podílových jednotek neurčených k úhradě poplatků. Rozumí se tím prodejní cena podílových jednotek stanovená v nejbližší oceňovací den následující po dni, ke kterému byly podílové jednotky prodány.5. Žalobkyně má za to, že pojistné plnění konstruované pomocí hodnoty podílových jednotek shora popsaným způsobem obsahuje tzv. zneužívající ujednání, které spatřuje v čl. 2 písm. a) zvláštních pojistných podmínek s tím, že výplata hodnoty podílových jednotek není vázána na datum pojistné události, ale k okamžiku, kdy pojišťovna pojistnou událost zaregistrovala. Zaregistrování pojistné události je úkon, pro který nebyla sjednána pravidla a lhůty, ale závisí výlučně na vůli pojišťovny. Uvedené ujednání umožňuje pojistiteli svévolně manipulovat s výší pojistného plnění a jeho splatností. Hodnota podílových jednotek se v čase mění, dle čl. 15 dochází minimálně jednou týdně k oceňování finančních fondů, jejichž podílové jednotky tvoří právě hodnota podílových fondů. Je zjevné, že tato skutečnost umožňuje pojistiteli při znalosti trendů na kapitálovém trhu registrovat pojistné události v době, kdy je hodnota fondů a od ní se odvíjející hodnota podílových jednotek nejnižší. Dle definice hodnoty podílových jednotek je prodejní cena podílových jednotek stanovena navíc až poté, kdy nastane den pojistné události. Prodejní cena podílových jednotek je stanovená v nejbližším oceňovací den následující po dni, ke kterému byly podílové jednotky prodány. Pojišťovně tak stačí v následujícím oceňovací den stanovit nižší prodejní cenu v závislosti na tom, jaké povinnosti ji z pojistných smluv vyplývají, neboť dle čl. 1 zvláštních pojistných podmínek je oceňovací den dnem, ke kterému pojišťovna stanoví nákupní a prodejní cenu podílových jednotek jednotlivých finančních fondů. Nákupní a prodejní cenu tak stanoví pojišťovna.6. Takové ujednání je dle žalobkyně nepřípustné podle ust. § 56 odst. 3 písm. c) zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „obč.zák.“), neboť zatímco pojistná smlouva je pro pojistníka závazná, plnění závisí na vůli pojistitele, který může s termínem registrace manipulovat a tím při znalosti trendů na kapitálovém trhu i s výší pojistného plnění. Žalovaná v průběhu řízení námitku žalobkyně nevyvrací, pouze uvádí, že k takovému jednání (manipulace se okamžikem registrace) nedochází. Podstatná však je pouze ta skutečnost, že dané ujednání žalované tento postup umožňuje (nikoliv zda k němu skutečně dochází).7. Dále žalobkyně uvedla, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v přehledu poplatků a které nebyly žalobkyni známy. Podle článku 10 písm. a) zvláštních pojistných podmínek od počátku pojištění pojišťovna bude každý měsíc snižovat počet akumulačních podílových jednotek na podílovém účtu o částku potřebnou k úhradě rizika spojeného s pojištěním a současně v přehledu poplatků je, pokud jde o rizikové pojistné, odkazováno na sazebník, nicméně sazebník nebyl součástí produktového sešitu a nebyl žalobkyni předán ani s ním nebyla seznámena jiným způsobem tak, jak vyžaduje zákon o pojistné smlouvě.8. Dále podle čl. 10 písm. e) zvláštních pojistných podmínek na konci každého pojistného roku bude počet podílových jednotek snížen o fixní procento stanovené pojišťovnou. Tento poplatek bude určen na pokrytí počátečních nákladů pojišťovny. Podle čl. 15 písm. c) zvláštních pojistných podmínek je pojišťovna oprávněna odečítat z hodnoty každého finančního fondu správní poplatek přímo související s administrativními a správními náklady na řízení finančního fondu.9. Budoucí pojistné plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílových jednotek nebo hodnota finančního fondu, od které se hodnota podílových jednotek odvíjí. Hodnota podílových jednotek je tak snižována o poplatky, jejichž výše žalobkyni nebyla známa. Ujednání odkazující na sazebník, který neměla žalobkyně k dispozici v době uzavření smlouvy, mají charakter nepřiměřeného smluvního ujednání ve smyslu ust. § 56 odst. 3 písm. g) obč.zák., neboť žalobkyně byla povinna plnit podmínky smlouvy, s nimiž nebyla seznámena. Neurčitost ujednání o rizikovém pojistném nelze překonat ani výkladem a současně se jedná o ujednání, které nelze mít za oddělitelné od zbytku pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč.zák. Je-li neplatná tato část smlouvy musí být pro shora uvedené neplatná pojistná smlouva jako celek. Současně výše rizikového pojistného (shodně jako výše poplatků a nákladů) ovlivňuje také rozsah pojistného plnění v případě, že je hodnota podílových jednotek snižována o rizikové pojistné a poplatky. Znalost či neznalost výše rizikového pojistného a poplatků má vliv na určitost podstatné náležitosti pojistné smlouvy (rozsah pojistného plnění) a v důsledku toho na její platnost (blíže rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 420/2019, sp.zn. 29 Co 173/2023, sp.zn. 25 Co 430/2017). Neobstojí argument žalované o určitosti a bezvadnosti pojistné smlouvy s tím, že rovněž v rámci rozhodovací praxe Obvodního soudu pro Prahu 5 byla neplatnost pojistné smlouvy z důvodu neurčitosti opakovaně shledána nadto např. v rozsudku sp.zn. 11 C 99/2024 soud neurčitost shledal v nedostatečné definici pojmů uvedených v pojistné smlouvě, v rozsudku sp.zn. 70 C 34/2024 byla ujednání shledána zneužívajícím ve smyslu směrnice. V rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 18 C 95/2024-163 ze dne 2.10.2024 konstatoval soud, že nebyla-li žalobkyně seznámena se sazebníkem poplatků, nemohla tak v době uzavření smlouvy zjistit, jaká jsou pravidla pro určení výše rizikového pojistného a toto ujednání je neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť se jedná o podstatnou náležitost pojistné smlouvy, současně soud odkázal na rozsudek SDEU ve věci C-208/21, K.D. v. Towarzyswo Ubezpieczeń Z.S.A a zkonstatoval, že se v případě postupu žalované při sjednávání pojistné smlouvy jedná o nekalou obchodní praktiku, což také zakládá absolutní neplatnost pojistné smlouvy.10. Namítá-li žalovaná, že výše rizikového pojistného je určena na základě přesný