10 C 16/2026-86 — Obvodní soud pro Prahu 5

Žalobou podanou k soudu dne , datum, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení zažalované částky. K odůvodnění žaloby uvedl, že byl žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, nájemcem bytu č. , hodnota, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v domě č.p. , Anonymizováno, , , adresa, . Nájem skončil výpovědí ke dni , datum, , žalovaný však byt žalobci nepředal, proto byl dne , datum, protokolárně otevřen. Žalovaný neuhradil nájemné, od , datum, z titulu bezdůvodného obohacení, za období od července do listopadu 2023 a dále vyúčtování služeb za roky 2022 a 2023 v celkové výši , částka, , a to ani na základě upomínky.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek podle § 115a o.s.ř.Soud provedl důkazy, které ve věci žalobce navrhl, další důkazy nebylo třeba provádět. Za použití ust. § 132 o.s.ř. soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že byl žalovaný na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, nájemcem bytu č. , hodnota, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v domě č.p. , Anonymizováno, , , adresa, , jehož vlastníkem je žalobce (prokázáno nájemní smlouvou, informací o pozemku, evidenčním listem). Byt byl po skončení nájmu protokolárně otevřen dne , datum, , byl zjevně opuštěn (prokázáno výpovědí z nájmu bytu, zápisem o otevření bytu). Žalobkyně za žalovaným eviduje dluh na nájemném a vyúčtování služeb za období od července do listopadu 2023 v celkové výši , částka, (prokázáno evidencí předpisu plateb, vyúčtováním služeb). Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky vyzvala (prokázáno výzvou ze dne , datum, , doručenkou).Soud k důkazu pro nadbytečnost neprovedl veškeré listiny týkající se správy domu ze strany vedlejšího účastníka, když s projednávanou věcí nijak nesouvisí.Po právní stránce posoudil soud věc jako nájemní smlouvu podle ust. § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku. Tím, že měl žalovaný od žalobce v nájmu byt, vznikla mu povinnost hradit za něj nájemné a úhrady spojené s užíváním bytu, což nečinil řádně a včas, v důsledku čehož mu vůči žalobci vznikl dluh ve výši , částka, . Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení spočívající ve vyměřeném soudním poplatku , částka, a 2 náhradách hotových výdajů po , částka, podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši , částka, , v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).Při rozhodování o výši účelně vynaložených nákladů řízení žalobce soud přihlédl k již ustálené rozhodovací praxi Ústavního soudu (např. nálezy ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 3061/17 a ze dne , datum, sp. zn. IV. ÚS 1447/18) a Nejvyššího soudu (viz např. usnesení ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ) k otázce posuzování účelnosti statutárními městy a jejich městskými částmi vynaložených nákladů na advokátní zastoupení v řízení. Z této judikatury plyne, že u statutárních měst a jejich městských částí lze předpokládat dostatečné materiální a personální vybavení a zabezpečení k tomu, aby tato byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. V daném případě má však soud za to, že řízení o zaplacení nájemného, v němž se žalobce po žalovaném domáhá náhrady nájmu za užívání bytu, je typickým sporem plynoucím z ochrany vlastnického práva, který bezprostředně souvisí s výkonem vlastnického práva žalobce v postavení pronajímatele. Pronájem majetku ve vlastnictví žalobce - , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, je přitom jednou z jeho významných činností bezprostředně souvisejících s jeho přímými povinnostmi pečovat o zachování a rozvoj majetku a chránit jej před neoprávněnými zásahy. K zabezpečení těchto povinností je tak žalobce povinen vytvořit si dostatečné materiální a personální předpoklady. S ohledem na tyto skutečnosti tedy dospěl soud k závěru, že žalobci není na místě náklady právního zastoupení přiznat, neboť se jedná o náklady, které nebyly z jeho strany vynaloženy účelně.Ve vztahu mezi žalovaným a vedlejším účastníkem na straně žalobce rozhodl soud tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení, když náklady na zastoupení uplatněné vedlejším účastníkem (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) na straně žalobce (, Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, jako vlastníkem bytu) soud (za situace, kdy tento neučinil ve věci žádný samostatný úkon, a je zastoupen stejnou právní zástupkyní jako žalobce) za potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku (ve sporu o úhradu nájemného), který ve věci úspěch neměl, nepovažoval. Ostatně je otázkou, z jakého důvodu se vedlejší účastník tohoto řízení vůbec účastní, o tom není v žalobě ani zmínka.